Novak Djoković je srbský profesionální tenista, od února 2020 světová jednička ve dvouhře.
Narodil se 22. května 1987 v Bělehradu (tehdejší Jugoslávie).
Kariéra
S tenisem začal ve čtyřech letech. V šesti jej jako talentované dítě objevila srbská tenisová legenda Jelena Genčićová v Kopaoniku, kde jeho rodiče provozovali rychlé občerstvení. S ní spolupracoval více než šest let. 1999 se obrátila na Niku Piliće (1939), jenž dvanáctiletého Djokoviče přijal do své akademie v německém Oberschleißheimu. V ní trénoval další čtyři roky.
Od čtrnácti začal soutěžit na mezinárodních turnajích. Ve své věkové kategorii zvítězil ve dvouhře a čtyřhře na mistrovství Evropy, na němž dopomohl ke zlatu i srbskému družstvu.
V sezóně 2011 vyhrál tři ze čtyř grandslamů a stal se šestým hráčem otevřené éry, kterému se tento výkon povedl. V boji o titul na Australian Open 2012 odehrál s Rafaelem Nadalem (1986) nejdelší finále historie Grand Slamu (trvalo 5,53 hodin). Pětkrát ovládl závěrečný Turnaj mistrů (2008, 2012 až 2015).
2010 se stal, díky singlové neporazitelnosti, hlavní oporou srbského daviscupového týmu, který poprvé v historii získal salátovou mísu.
Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu vybojoval bronzovou medaili ve dvouhře. Na zahajovacím ceremoniálu následující olympiády 2012 v Londýně byl vlajkonošem srbské výpravy.
Od května 2018 jej trénuje Slovák Marián Vajda (1965), s nímž spolupracoval již v letech 2006–2017. Členem jeho trenérského týmu se v červnu 2019 stal také Chorvat Goran Ivanišević (1971).
Od února 2020 je světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se poprvé stal jako 25. v pořadí od zavedení žebříčku roku 1973. Ve čtyřech předchozích obdobích mezi lety 2011–2020 na jeho čele strávil 275 týdnů. Poté, co v roce 2010 počtvrté zakončil sezónu na 3. místě, završil v další dekádě šest ročníků jako světová jednička a třikrát skončil na 2. příčce. Na vrcholu klasifikace strávil historicky nejdelší období, když v březnu 2021 překonal rekord Švýcara Rogera Federera (1981) činící 310 týdnů.
Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour osmdesát pět turnajů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na nejvyšší grandslamové úrovni získal dvacet singlových titulů, což je mužský rekord sdílený s Federerem a Nadalem.
Rekordní počet devíti trofejí drží na Australian Open (2008, 2011 až 2013, 2015, 2016, 2019 až 2021) , šest triumfů vybojoval ve Wimbledonu ((2011, 2014, 2015, 2018, 2019, 2021) a tři na US Open (2011, 2015, 2018). Vítězstvím na Roland Garros 2016 zkompletoval jako osmý tenista historie kariérní Grand Slam.
Před Australien Open 2022 se dostal do sporu s australskými úřady, jelikož se nenechal očkovat proti covidu-19. Původně to vypadalo na jeho vyhoštění ze země, svou účast na turnaji řešil soudní cestou.
Stal se prvním tenistou s výdělkem přes 100 milionů dolarů. Triumfem na French Open 2021 pak jako první muž otevřené éry završil kariérní grandslam podruhé a navázal na Roy Emersona (1936) s Rodem Laverem (1938), kteří toho dosáhli v 60. letech 20. století.
Po Donu Budgeovi (†2000) z roku 1938 a Laverovi z roku 1969 se stal třetím mužem historie, jenž zvítězil na čtyřech majorech v řadě a jako první na třech různých površích. 2021 se stal pátým mužským tenistou, který ovládl tři úvodní grandslamy kalendářní sezóny. Ze série Masters si připsal rekordních 36 singlových trofejí, které sdílí s Nadalem. Jako jediný v ní (dvakrát) zkompletoval tzv. kariérní Golden Masters – tituly na všech devíti turnajích. V jejím rámci drží rekord šesti trofejí získaných během jedné sezóny (2015).
Opakovaně byl vyhlášen nejlepším sportovcem Srbska. V období 2011–2015 a 2018 se v rámci Mezinárodní tenisové federace stal mistrem světa ve dvouhře a ATP jej sedmkrát zvolila za hráče roku.
Čtyřikrát získal světovou sportovní cenu Laureus pro nejlepšího sportovce světa a z rukou srbského patriarchy obdržel Řád svatého Sávy I. třídy za náklonnost k srbské pravoslavné církvi a podporu svého národa. V letech 2016–2020 vedl dvanáctičlennou Radu hráčů ATP.
Osobní život
Jeho dva mladší bratři Marko a Đorđe jsou rovněž tenisté s ambicemi stát se profesionály.
Žije v monackém Monte Carlu. Označuje se za milovníka cizích jazyků. Mimo dvorec je známý svým humorem a imitací herního stylu soupeřů, proto získal přezdívku „Djoker“, vzniklou spojením jeho příjmení a anglického slova joker (šprýmař).
Řadí se ke členům klubu Champions for Peace, skupině světově významných sportovců, kteří se zavázali propagovat a šířit mír prostřednictvím sportu. K tomuto účelu založili v Monaku mezinárodní organizaci Peace and Sport.
Patří mezi fanoušky několika fotbalových klubů: Crvene zvezdy Bělehrad, italského AC Milán a portugalské Benfiky Lisabon.
2016 uvedl, že je téměř rok pecetariánem, kromě občasné konzumace ryb je jeho strava veganská. V témže roce otevřel veganskou restauraci v Monte Carlu. V rozhovoru pro časopis Forbes uvedl, že stravě vděčí za velkou část profesního úspěchu, když mu umožnila udržet konzistentní úroveň energie a větší kontrolu nad svým tělem.
Byl i součástí týmu výkonných producentů celovečerního filmu The Game Changers (Ti, kdo mění svět, 2018), který představil výhody rostlinné stravy u sportovců.
Od konce roku 2005 udržuje partnerský vztah s Jelenou Ristićovou (1986). Poté, co se v září 2013 zasnoubili, následovala 10. července 2014 civilní svatba v černohorském letovisku Sveti Stefan. Na stejném místě pak o dva dny poději proběhl i církevní sňatek. V dubnu 2014 oznámili, že očekávají příchod prvního potomka, který se narodil v říjnu téhož roku (syn Stefan).
