Vyhlazení Lidic
Operace Anthropoid byl krycí název pro parašutistický výsadek vyslaný během druhé světové války z Velké Británie na území Protektorátu Čechy a Morava. Tvořili ho vojáci československé exilové armády Jozef Gabčík (†1942) a Jan Kubiš (†1942), byl organizován zvláštní skupinou „D“ zpravodajského odboru exilového Ministerstva národní obrany a řazen do první vlny seskoků.
Jednalo se o diverzní operaci, která proběhla mezi prosincem 1941 a červnem 1942. Jejím hlavním cílem bylo zlikvidovat zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA (= Reichssicherheitshauptamt, tedy Hlavní říšský bezpečnostní úřad) Reinharda Heydricha (†1942).
Do výcviku byli původně povoláni rotmistr Gabčík a rotný Karel Svoboda (†1982). Ten byl ovšem kvůli úrazu při cvičném seskoku z operace vyřazen a na Gabčíkův návrh nahrazen Kubišem. Základním předpokladem pro úspěch bylo maximální utajení, proto byli oba přeřazeni od svých jednotek. Celý plán znali v Londýně pouze čtyři lidé, další věděli jen jeho dílčí části. Organizátoři považovali akci za víceméně sebevražednou a oba parašutisté byli na tuto skutečnost několikrát upozorněni.
Samotný výcvik byl zahájen v létě 1941 ve skotských výcvikových školách, ve kterých se připravovali i britští commandos. Zaměřoval se na oblasti sabotáže, diverze a útočného boje, střelby, topografie včetně výroby a používání trhavých či hořlavých náloží + ručních bomb. Kurz trval šest týdnů. Po jeho skončení se parašutisté vrátili ke svým jednotkám, kde očekávali rozkaz k nasazení.
Mělo jít o čin demonstrativního charakteru, kterým by Spojencům i světové veřejnosti bylo dokázáno, že československý národ se s německou okupací nesmířil a stojí plně na straně úsilí o porážku nacistického Německa.
Podle názoru hlavních představitelů československé exilové vlády v Londýně tím mohla být likvidace některého z předních exponentů okupační správy či českých kolaborantů: v úvahu přicházeli Heydrich, říšský protektorátní sekretář Karl Hermann Frank (†1945) a původně i Emanuel Moravec (†1945).
Přípravy na operaci započaly počátkem října 1941. Akce měla být uskutečněna pokud možno co nejrychleji, tudíž byl vybrán symbolicky 28. říjen 1941, den výročí vzniku samostatné Československé republiky. Výsadek byl ovšem několikrát odložen.
Členové výsadku seskočili na území Protektorátu na třetí pokus 29. prosince 1941 v brzkých ranních hodinách. Z téhož letounu byli vysazeni i členové výsadků Silver A a Silver B. Gabčík (zranil se na noze) s Kubišem seskočili na pole u obce Nehvizdy poblíž Prahy. Původně plánovaným místem seskoku byly ale 100 km vzdálené Ejpovice u Plzně. Operační výstroj a sabotážní materiál ukryli v dostupné boudě, kde přečkali noc.
Kubiš se ráno obrátil na místního faráře Františka Samka (†1961) s prosbou o pomoc s tím, že se vrací z práce v Říši a zabloudil. Obdržel od něj spolehlivé kontakty. Následně byli oba vojáci odvezeni do Plzně k policejnímu inspektoru Václavu Královi (†1942), který jim opatřil nové pracovní knížky a Gabčíkovi zajistil lékařské ošetření.
Z Plzně se Kubiš vydal do Prahy, rovněž vyzvedli ukrytý materiál, jenž postupně přemístili do dalších skrýší v Praze a okolí. Po příjezdu Gabčíka byli oba seznámeni s Janem Zelenkou-Hajským (†1942), přes kterého navázali spojení se sokolskou odbojovou organizací JINDRA.
Sokolové jim zajistili ubytování, falešné doklady i lékařské zprávy k pracovní neschopnosti, potravinové lístky i náhradní oblečení a vybavení. Zásadní byly informace o pohybu Heydricha v Praze. Klíčovou osobou k jejich získávání byl František Šafařík (†1970), jakožto příslušník hradní protiletecké služby měl totiž po areálu Pražského hradu, odkud zastupující říšský protektor úřadoval, volnější přístup. Díky němu oba parašutisté získali přehled o Heydrichově doprovodu i jeho vozech.
21. března 1942 se dokonce setkali i s Václavem Morávkem, jedním ze "Tří králů", který ale téhož dne večer padl při boji s gestapem.
Během jara 1942 začali v Praze operovat i parašutisté z dalších výsadků. Členové Anthropoidu byli v pravidelnějším kontaktu s Josefem Valčíkem (†1942) a Adolfem Opálkou (†1942). Na plánování a přípravě atentátu se podílel úzký okruh spolupracovníků kolem Zelenky-Hajského, přestože původní rozkazy s účastí domácího odboje nepočítaly, ovšem bez jeho podpory by nakonec nebylo možné celou akci uskutečnit.
Další jeho zástupci informováni nebyli, ovšem odhadli, že se připravuje akce, která by mohla mít dalekosáhlé následky pro obyvatelstvo. Prostřednictvím vysílačky Libuše se tedy pokoušeli přimět politické a vojenské vedení v Londýně, aby příkaz k její realizaci zrušilo, to se však nestalo.
K útoku byla zvolena ostrá pravá zatáčka z tehdejší Kirchmayerovy třídy (v současnosti ulice Zenklova) do ulice V Holešovičkách v Praze-Libni, kudy od Velikonoc každodenně Heydrich projížděl autem do své kanceláře na Pražském hradě a kde musel jeho řidič automobil výrazně zpomalit.
27. května 1942 oba parašutisté zaútočili na popsaném místě na jeho vozidlo. V rozhodující chvíli ovšem selhal Gabčíkův samopal Sten Gun, ale Kubiš hodil na vozidlo bombu plněnou plastickou trhavinou. Zastupující říšský protektor, který v rozporu s bezpečnostními předpisy nechal zastavit vozidlo, byl zraněn kovovým úlomkem z karoserie, který mu roztříštil jedenácté žebro, prorazil bránici a uvízl ve slezině.
4. června 1942 na následky infekce způsobené zraněním zemřel.
Atentátníkům se díky pomoci odboje podařilo ukrýt a německé moci se ani přes rozsáhlé vyšetřování a kruté represe nedařilo přijít jim, ani jejich spolupracovníkům, na stopu. Sedm parašutistů, Josef Bublík (†1942), Jan Hrubý (†1942), Jaroslav Švarc (†1942) + zmiňovaní Valčík, Opálka, Gabčík a Kubiš, našli nakonec pomoc díky české pravoslavné církvi. Kaplan Vladimír Petřek (†1942) a duchovní otec Václav Čikl (†1942) jim poskytli úkryt v kryptě pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.
Teprve zradou rotného Karla Čurdy (†1947) z výsadku Out Distance se německé vyšetřovací orgány dostaly k potřebným informacím. Dotyčný 16. června 1942 z vlastní vůle gestapu udal všechny spolupracovníky parašutistů, které osobně znal v Praze, Pardubicích, Plzni atd.
Nejbrutálnějšími vyšetřovacími metodami, jež nacisté použili při výsleších, se podařilo už 17. června zjistit místo úkrytu. Následujícího dne kolem 4 hodiny ranní začali areál kolem Resslovy ulice uzavírat vojáci. Boj v kostele trval skoro tři hodiny, ten o kryptu další čtyři.
Všichni přítomní parašutisté zahynuli buď vlastní rukou nebo na následky vážných zranění.
Mise byla považována za úspěšnou, neboť zadaný úkol byl v plném rozsahu splněn. Samotná likvidace Heydricha se však následně stala předmětem řady sporů. Brutální represe v Protektorátu každopádně vyvolaly silnou zpětnou reakci v zahraničí a mj. vedly k odstoupení Anglie a Francie od Mnichovské dohody, a tím přinesly kýženou naději na znovuobnovení poválečné ČSR v předmnichovských hranicích.
V reakci na atentát přinesl tisíc pět set popravených Čechů, nacisté také vypálili obce Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942). V říjnu 1942, lednu 1943 a únoru 1944 zavraždili v koncentračním táboře Mauthausen celkem 294 nejbližších spolupracovníků parašutistů z řad českého odboje.
O operaci bylo natočeno několik filmů. Za klasický snímek je považován Atentát od Jiřího Sequense (†2008) z roku 1964. 2015 byl o akci natočen film Anthropoid, 2017 pak vstoupil do kin další zahraniční snímek s názvem Smrtihlav natočený dle oceňované knihy HHhH francouzského spisovatele Laurenta Bineta (1972).
Kromě tohoto románu byl atentát a okolnosti kolem něj ztvárněn rovněž v próze Dva proti Říši českého spisovatele Jiřího Šulce (1969).
Jeho přípravě se věnuje také třetí z dílů televizní série Pavla Kosatíka (1962) a Roberta Sedláčka (1973) České století s názvem Kulka pro Heydricha.
Vznikla též česká počítačová hra Attentat 1942, na které spolupracovali historikové z Akademie věd České republiky.
U pražské tramvajové zastávky Vychovatelna byl v květnu 2021 odhalen mural vyprávějící příběh operace.
Od 2009 stojí v Praze-Libni, nedaleko místa události, Památník Operace Anthropoid.