Ostře sledované vlaky je československý film natočený roku 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala V roce 1967 získal Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film.
- Premiéra: 18. listopadu 1966
- Režie: Jiří Menzel
- - Scénář: "Jiří Menzel":https://www.extra.cz/tema/jiri-menzel, "Bohumil Hrabal":https://www.extra.cz/tema/bohumil-hrabal
Obsazení: herci a postavy
Příběh se odehrává v období Protektorátu Čechy a Morava Předlohou se mu stala skutečná událost, a to výbuch německého muničního vlaku odpáleného časovým spínačem podskupinou partyzánské skupiny Podřipsko z Lysé nad Labem 2. března 1945 nedaleko železniční stanice Stratov a Hrabalovy zážitky z nádraží v Kostomlatech nad Labem kde na konci 2. světové války zastával funkci výpravčího.
Děj filmu Ostře sledované vlaky
Nevinný mladíček Miloš Hrma se zaučuje coby novopečený železničář a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání. To vše v kontextu konce druhé světové války
Po neúspěšném pokusu o sebevraždu kvůli milostným neúspěchům se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě. Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu muniční vlak. Při této amatérské diverzní akci však zahyne.
Zajímavosti
Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna na vedlejší železniční trati Praha - Beroun přes Rudnou u Prahy.
Komunistickými cenzory byl na více jak dvacet let umístěn do trezoru.
Americký týdeník Time jej zařadil do stovky nejlepších filmů všech dob.
Na rozdíl od literární předlohy je ve snímku výpravčí Hubička uváděn jako Vladislav (takto je o něm zřetelně hovořeno v závěru). Ve verzi opatřené anglickými titulky se však uvádí jméno Ladislav.
Režisér Menzel si v něm zahrál malou epizodní roli lékaře.
Kamerové zkoušky na roli Zdeničky úspěšně podstoupila i zpěvačka Helena Vondráčková Ta však o roli přišla, když režisér obsadil do filmu Neckáře kterého Helena fyzicky převyšovala, což prý byl hlavní důvod jejího finálního neobsazení.
Příjmení hlavní postavy Hrma je starší české označení pro kožní vyvýšeninu nad zevním pohlavním ženským ústrojím.
Přes popularitu, kterou přinesla Josefu Somrovi role výpravčího, mu paradoxně na čas zchladila vztahy s otcem, který s ním na čas přestal mluvit. Celý život totiž pracoval u dráhy a tak jím ztvárněnou postavu svůdníka bral jako urážku počestnosti železničářů. Zvláště se mu nezamlouvala závěrečná scéna. Přitom detail ruky, která otiskává razítko na zadeček Zdeničky není jeho, ale režiséra Menzela
Snímek měl mít původně jiný konec. Po výbuchu vlaku mělo Hrmovo mrtvé tělo viset v koruně stromu. oblepené okvětními lístky. Režisérovi však tato scéna přišla až trapná, proto ji nakonec nenatočil.
