JAK ŠEL ČAS
Panna a netvor je československá mysteriózní pohádka vzniklá na motivy starofrancouzské předlohy a divadelní hry Františka Hrubína (†1971).
Premiéra: v kinech 1. března 1979
Režie: Juraj Herz
Scénář: Juraj Herz, Ota Hofman, František Hrubín
Krásná dcera zchudlého kupce se dobrovolně vydá do zakletého zámku uprostřed hlubokých lesů, aby zachránila svého otce. Zde prožije hrůzný i nečekaně láskyplný vztah s tajemným monstrem.
V pohádce se nedozvíme princovo skutečné jméno ani příčinu, proč se stal netvorem. V jiných filmových adaptacích příběhu ho ve zvíře proměnila potulná kouzelnice, protože zacházel krutě se svými poddanými.
Snímek získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cádizu 1980. Dále Zvláštní uznání mezinárodní poroty na festivalu v Portu 1982, Cenu za výtvarnou stránku na festivalu československých filmů v Hradci Králové 1979, Velkou cenu publika v Paříži na Mezinárodním festivalu fantastických filmů, a také Zlatou medaili za nejlepší film na Filmovém festivalu hororu v Sitges.
První záběr do tváře netvora je až ve 41. minutě filmu.
Důležitou součástí filmu je výtvarná a scénografická stránka, na té se výrazně podílel malíř Josef Vyleťal (†1989).
Natáčení probíhalo v zámecké zahradě Mnichovo Hradiště, pražských Havlíčkových sadech, na faře u kostela sv. Vojtěcha v Praze-Novém městě a u Trojanova mlýnu v pražském Suchdole.
Juraj Herz chtěl, aby netvora nadaboval Eduard Cupák (†1996). Ten však odmítl propůjčit hlas českému kolegovi.
Kvůli rozhodnutí režiséra postavit celý zámek v ateliéru byl rozpočet natolik vysoký, že v kulisách musela být natočena současně i druhá pohádka Deváté srdce (1978).
Přejmenováním předlohy Kráska a zvíře na Panna a netvor chtěl zdůraznit odklon od nevinné pohádkové předlohy.
Hlasy obou hlavních představitelů byly předabovány Taťjánou Medveckou (1953) a Jiřím Zahajským (†2007).