Petr Pavel je český politik a voják, armádní generál Armády České republiky ve výslužbě, zvolený prezidenta ČR a první zástupce zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. Zvítězil v prezidentské volbě 2023 a stal se tak nástupcem prezidenta Miloše Zemana.
Narodil se 1. listopadu 1961 v Plané (Plzeňský kraj).
Kariéra
Po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Opavě pokračoval studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, kterou ukončil v roce 1983. Začínal u výsadkového vojska. V témže roce si podal přihlášku do KSČ přijat byl o dva roky později.
Následně se v letech 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně, poté také na studijních pobytech ve štábní škole v Camberley, na Královské akademii obranných studií a na King's College London, kde prošel výukou mezinárodních vztahů.
Po sametové revoluci, v 90. letech 20. století, pracoval ve Vojenském zpravodajství. Na mírové misi UNPROFOR (leden 1993) pomohla jeho jednotka zachránit odříznuté francouzské vojáky z válečné zóny mezi Srby a Chorvaty. V letech 2002–2007 byl postupně velitelem specializovaných sil, zástupcem velitele společných sil a zástupcem ředitele sekce ministerstva obrany.
Během americké invaze do Iráku (od března 2003) působil jako styčný důstojník na americkém velitelství v Kataru. Z této pozice varoval, že Irák by mohl použít proti invazním jednotkám zbraně hromadného ničení.
Od července 2011 do června 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka, kterého 1. července 2012 v této funkci (po jmenování Václavem Klausem) vystřídal. Sobotkova vláda jej v červenci 2014 navrhla do úřadu předsedy vojenského výboru NATO pro období 2015–2018. Ten představuje po generálním tajemníkovi druhý nejvyšší post Severoatlantické aliance. Do něj byl zvolen na zářijovém vilniuském zasedání, proto odstoupil z pozice náčelníka Generálního štábu Armády ČR.
V tomto období se mj. vyjádřil v tom smyslu, že Rusko je nebezpečnější než Islámský stát a hrozba terorismu i uprchlíků byla v České republice přeceňována. Rovněž podpořil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a byla namířena proti syrským Kurdům, které Turci označují za teroristy.
V březnu 2018 obdržel nejvyšší americké vojenské vyznamenání komandér Záslužné legie.
Od 2018 je v armádní výslužbě. V občanském životě však zůstal aktivní. Na jaře 2020 založil iniciativu a sbírku Spolu silnější, která pomáhala lidem v první linii boje s koronavirovou infekcí. Následně složil tým expertů, s nimiž představil doporučení pro lepší zvládání krizí. Na podzim 2020 se během druhé vlny koronavirové pandemie aktivně angažoval v dobrovolnictví a pomoci zejména zdravotnickému systému a zařízením sociální péče.
Byl kandidátem na post prezidenta ČR při volbách roku 2023. V prvním kole získal 1 975 056 hlasů (35,40 %) a stal se vítězem. Postoupil do druhého kola, ve kterém porazil Andreje Babiše. Pavel získal ve druhém kole celkem 3 359 151 hlasů a stal se prezidentem ČR.
Osobní život
Jeho otec byl příslušníkem Československé lidové armády a komunistického vojenského zpravodajství.
Z prvního manželství s Hanou Pavlovou má dva syny, Jana Pavla a Petra Pavla. Podruhé se oženil s podplukovnicí Evou Pavlovou (1965). Ta má z předchozího vztahu dceru Evu. S oběma svými partnerkami se seznámil v Prostějově.
