Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém vrchu Opyš nad řekou Vltavou v centru Prahy.
Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů, od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské.
Charakteristika
Postupnými přístavbami a úpravami vznikl, s rozměry 570 m délky a 128 m šířky, jeden z největších komplexů svého druhu na světě. Jeho rozloha se obvykle uvádí 7,28 ha, ale dodnes je předmětem sporů. Podle Guinnessovy knihy rekordů je to nejrozlehlejší hrad na světě a také největší doposud obývaný, větší než anglický Windsor.
Je považován nejen za symbol města, ale i české státnosti. Jeho součástí je katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, tradiční místo korunovací i posledního odpočinku českých králů. Kromě mnohých panovníků (včetně čtyř římsko-německých císařů), pražských biskupů, arcibiskupů, duchovních a šlechticů je v ní pochována i velká část českých zemských patronů: svatí Václav (†935, možná 929), Vít (†kolem 303), Vojtěch (†997), Zikmund (†524) nebo Jan Nepomucký (†1393).
Jsou zde také uloženy české korunovační klenoty.
Název
Původně se název Praha vztahoval právě na skalnatý ostroh s knížecím hradištěm, začal však současně označovat i okolní osídlení. Teprve 1784 byla samostatná sídla administrativně spojena a zmíněné označení oficiálně dostalo takto vzniklé město.
Dle něj posléze vzniklo označení Hradčany pro osídlení na jeho západním předpolí. Dnes se tak jmenuje pražská čtvrť a totožné pojmenování se používá také pro panorama staveb Hradu.
Historie
Nejvýznamnější architekti
Prezidentská rezidence
Se vznikem Československé republiky 1918 vyvstala i nutnost přestavby Hradu k jeho novým funkcím. Ta se stala dílem architekta slovinského původu Jože Plečnika (†1957) a jeho nástupce Otto Rothmayera (†1966). Přestavba byla realizována pod záštitou prezidenta republiky Tomáše Garriguea Masaryka (†1937).
Plečnik navrhl dláždění nádvoří, prezidentskou rezidenci a přestavěl hradní zahrady. Byl profesorem na pozvání pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, který vyhrál zakázku na základě soutěže, jehož konečné architektonické řešení bylove své době ostře kritizováno.
Sám se nedožil realizace všech svých projektů. Například výstavní síň v Jízdárně byla dokončena až 1949 pod vedením jeho nástupce Janáka.
Objekty
Západní část Pražského hradu tvoří původně císařské palácové budovy uspořádané kolem třech nádvoří, v dnešní podobě z 18. století. Historicky nejvýznamnější stavby, katedrála, Starý královský palác a bazilika s bývalým klášterem sv. Jiří, jsou v centrální části (při Jiřském náměstí). Ve východní části jsou dva původně šlechtické paláce, (dříve) obytné domy a zachované části středověkého opevnění včetně věží. Jižní strana hradu je lemována zahradami.
Kromě památek zde lze navštívit i několik trvalých expozic. Mezi ně patří Obrazárna Pražského hradu v bývalých stájích Nového královského paláce, Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci a Svatovítský poklad vystavený v kapli svatého Kříže. Mimo to v jeho areálu konají nejrůznější krátkodobé výstavy.
Budovy Pražského hradu zastupují prakticky všechny architektonické styly 2. tisíciletí.
Nádvoří
Paláce
Sály
Další objekty
Věže, sochy a sousoší, studny a kašny
Zahrady
Mapa
Oficiální webové stránky
Oficiální profil na Facebooku
Oficiální profil na Twitteru
Oficiální profil na Instagramu
Oficiální kanál na YouTube
