Prezidentské volby ve Spojených státech amerických se konaly v úterý 5. listopadu 2024, v řádném termínu čtyř let od voleb v roce 2020, ve kterých se prezidentem USA stal kandidát Demokratické strany Joe Biden (1942) a viceprezidentkou Kamala Harris (1964).
Vítězem amerických prezidentských voleb 2024 se stal Donald Trump.
Hlavními témata kampaně: právo na potrat, bezpečnost hranic a imigrace, zdravotnictví, vzdělávání, ekonomika, zahraniční politika, práva LGBT osob, změna klimatu a demokracie.
Jednalo se o 60. prezidentské volby, zvolený kandidát se ujme úřadu 20. ledna 2025 složením přísahy při inauguraci.
Odstoupení Bidena
Joe Biden měl původně obhajovat mandát a během primárek si zajistil pozici předpokládaného kandidáta Demokratů, když čelil slabé opozici vyzyvatelů. Jeho vystupování na veřejnosti však postupně zesílilo obavy o jeho zdravotní stav i pokračování v plnohodnotném výkonu úřadu po případném znovuzvolení.
To se potvrdilo během předvolební debaty televizní stanice CNN uspořádané 27. června 2024, kterou sledovalo 51 milionů diváků. Média charakterizovala vystoupení Bidena v ní jako „katastrofu“. Někteří odborníci poznamenali, že často ztrácel myšlenky, dával zmatené odpovědi a často mu ani nebylo rozumět.
Po vzrůstajících vnitrostranických výzvách a tlaku na odstoupení se 21. července 2024 vzdal nominace právě ve prospěch viceprezidentky Harris.
Po Lyndonu B. Johnsonovi (†1973) v roce 1968 se tak stal dalším úřadujícím prezidentem způsobilým k výkonu úřadu, který se neuchází o znovuzvolení, a vůbec prvním, jenž odstoupil po zajištění dostatku delegátů. Oficiální kandidátkou byla Harris zvolena 5. srpna 2024 a za spolukandidáta si vybrala minnesotského guvernéra Tima Walze (1964). Stala se tak prvním nominantem od dob Huberta Humphreye (†1978) v roce 1968, který neprošel primárkami, a vůbec prvním demokratickým ze západu USA.
Nejsilnější protivník Harris
Bidenův předchůdce v prezidentském úřadu, republikán Donald Trump (1946), se po porážce v roce 2020 ucházel o znovuzvolení na druhé nenavazující období. Během předvolební kampaně byl 30. května 2024 odsouzen za 34 trestných činů souvisejících s falšováním obchodních záznamů, čímž se stal prvním (ex)prezidentem, který byl shledán vinným z trestného činu. 13. července 2024 byl postřelen při pokusu o atentát na předvolebním shromáždění v Pensylvánii. Za spolukandidáta si zvolil ohijského senátora J. D. Vance (1984).
Trump se stal by druhým prezidentem, který vyhrál druhé po sobě nenásledující funkční období, a to po Groveru Clevelandovi (†1908), kterému se to podařilo v roce 1892.
GLOSA: Přestárlý blábolista Donald Trump si přivřel dveře do Bílého domu: Kamala Harris ho převálcovala
Další kandidáti
Mezi nimi figuroval především nezávislý Robert F. Kennedy Jr. (1954), který měl největší podporu od dob Rosse Perota (†2019) ve volbách 1992. 23. srpna 2024 však odstoupil a podpořil Trumpa.
O zvolení usiluje rovněž nezávislý Cornel West (1953), kandidát Libertariánské strany Chase Oliver (1985) či socialistická kandidátka Claudia de la Cruz (1980/1981).
Procedura
Druhý článek Ústavy USA stanovuje, že aby se osoba mohla stát prezidentem, musí být občanem USA, je jí nejméně 35 let a v USA pobývá nejméně 14 let. Dvaadvacátý dodatek zakazuje, aby byla jakákoli osoba zvolena více než dvakrát.
Kandidáti velkých stran usilují o nominaci prostřednictvím řady primárních voleb, z nichž se vybírají delegáti, kteří nominanty na prezidenta i viceprezidenta volí na celostátních sjezdech.
Jde o volby nepřímé, v nichž voliči odevzdávají hlasy pro kandidátní listinu sboru volitelů jednotlivých států USA, jehož členové pak přímo volí prezidenta i viceprezidenta.
Zásahy cizích mocností
Čína byla označena za zemi, která zasahuje do těchto voleb prostřednictvím propagandistických a dezinformačních kampaní spojených s operací Spamouflage. Americké zpravodajské agentury popsaly, že toto úsilí nebylo zaměřeno na žádného konkrétního kandidáta, ale soustředilo se na otázky důležité pro Peking, jako např. Tchaj-wan. 1. dubna 2024 deník The New York Times informoval, že čínská vláda vytvořila na sociálních sítích falešné pro-trumpovské účty, které propagovaly konspirační teorie, podněcovaly domácí rozpory a útočily na prezidenta Bidena.
Rusko
Podle odborníků na dezinformace a zpravodajských agentur šířil tento stát před volbami dezinformace, aby poškodil Bidena a demokraty, podpořil kandidáty podporující izolacionismus a podkopal podporu pomoci Ukrajině a NATO. 4. září 2024 USA obvinily Rusko z vměšování do voleb a oznámily několik kroků v boji proti jeho vlivu, včetně sankcí, obvinění a zabavení webových domén používaných k šíření propagandy.
5. září 2024 ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že dává přednost Harris před Trumpem z důvodu jejího „nakažlivého“ smíchu. Tato zpráva byla vyhodnocena jako snaha o vržení špatného světla na demokratickou kandidátku.
Írán
Bylo zjištěno, že zasahuje do voleb prostřednictvím krycích společností napojených na Islámské revoluční gardy, a to prostřednictvím hackerských pokusů proti kampaním Trumpa, Bidena i Harris. Írán zahájil propagandistické a dezinformační kampaně prostřednictvím falešných zpravodajských webových stránek a účtů na sociálních sítích.
