René Plášil je český recidivista, muž, který téměř celý dospělý život strávil ve vězení, a také ústřední postava dokumentů režisérky Heleny Třeštíkové (1949).
Narodil se 4. dubna 1971 v tehdejším Československu.
Kariéra
Jde o kriminálníka, který od 16 let trávil život ve vězení nebo jiném nápravném zařízení. Lze se na něj dívat jako vyvrhela s vysokým IQ kašlajícího na společnost, nepoučitelného ze svých činů. Nebo i člověka, jež se narodil ve špatné době na špatném místě v rodině nejevící o něj dostatečný zájem.
Prvně byl ve vězení jako mladistvý ještě před rokem 1989. Později vystupoval jako notorický zlodějíček zosobňující symbol počátku devadesátých let 20. století. Tehdy si s mnoha jinými myslel, že na rozdíl od lopotících se spoluobčanů pomocí krádeží rychle zbohatne a bude si užívat života.
1991 byl odsouzen ke dvaceti měsícům odnětí svobody. Začal se tetovat a tím zaznamenávat na vlastní tělo jako mementa duševní šrámy a pocity, které ve Valdicích a dalších věznicích prožíval.
Napsal a publikoval několik knih, např. Běžec na trati K.... (1998) nebo Bohové s.r.o. (1999), ocitl se v hledáčku bulvárních médií.
Když byl propuštěn na svobodu, pokračoval v trestné činnosti. Jednou to odnesla i samotná Třeštíková, když jí odcizil věci za několik desítek tisíc korun.
Přesto jej okem kamery sledovala od jeho sedmnácti let, výsledkem jsou dokumenty René (2008) a René – Vězeň svobody (2021).
V současnosti je na svobodě již deset let a snaží se za každou cenu vyhnout návratu do vězení. Smířil se i se společností, když přistoupil na to vést život obyčejného maloměšťáka.
Osobní život
Má syna Petra, jehož matka zemřela v mladém věku a kterého vychovávala babička, než začal být umísťován do všemožných výchovných institucí.
Díky vydaným knihám a ohlasu v bulváru vznikl jakýsi fanklub jeho podporovatelek, naposledy žil s partnerkou Michaelou a podílel se na výchově jejího syna.