Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je druhým největší evropskou zemí (603 628 km²) po evropské části Ruské federace (Ruska), se kterou na východě a severovýchodě sousedí.
Na východní části jejího území vznikly (až na několik výjimek) mezinárodně neuznané Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu pak Bělorusko.
Její jižní hranici tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi nimi se nachází poloostrov Krym, který je de iure její součástí, ale de facto jej od 2014 ovládá Rusko.
Charakteristika
S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější evropskou zemí. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece. Nejvyšším bodem je Hoverla (2061 m n. m.) v pohoří Černohora.
Z národností dominují Ukrajinci (78 %), druhou nejpočetnější jsou Rusové (necelých 18 %). Obyvatelé této země bývali označováni jako Malorusové či Rusíni, etnonymum Ukrajinec se objevuje přibližně od 18. století, plně se však prosadilo až koncem toho následujícího.
Je na 74. místě v indexu lidského rozvoje a spolu s již zmíněným Moldavskem nejchudší zemí Evropy, trpí závažnou korupcí. Díky velké rozloze úrodné půdy je jedním z největších vývozců obilí na světě. Rovněž si udržuje třetí největší evropskou armádu (po Rusku a Francii).
Jde o unitární, poloprezidentskou republiku s oddělenou mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Prezidentskou funkci vykonává od května 2019 Volodymyr Zelenskyj (1978).
Dělí se na 24 oblastí, dvě města se zvláštním statusem (Kyjev a Sevastopol) a autonomní republiku Krym.
Je součástí Organizace spojených národů, Rady Evropy, OBSE, GUAM a jednou ze zakladatelských zemí Společenství nezávislých států (SNS), přestože se jeho členem nikdy nestala.
1. ledna 2016 požádala o možnost být součástí zóny volného obchodu s EU. Od 23. června 2022 je společně s Moldavskem kandidátem na vstup do ní.
Hymnou je skladba Ukrajina ještě nezemřela.
Historický exkurz
Její dnešní území je obydleno přibližně od 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Během středověku byla její oblast klíčovým centrem kultury východních Slovanů s tím, že stát Kyjevská Rus formoval základy ukrajinské identity. K jejímu rozpadu přispěl mongolský vpád ve 13. století, následně bylo území napadeno, ovládáno a rozděleno různými mocnostmi, včetně Polsko-litevské unie, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Ruského impéria.
V 17. až 18. století zde sice existoval polonezávislý státní útvar Kozácký hetmanát, alei ten se nakonec rozplynul.
Na počátku 20. století se v ní důsledkem ruské revoluce vzmohlo národní hnutí za sebeurčení, v červnu 1917 pak byla vyhlášena mezinárodně uznávaná Ukrajinská lidová republika. Po čtyřech letech ztratila nezávislost a její větší část se jako Ukrajinská sovětská socialistická republika stala 1922 součástí Svazu sovětských socialistických republik (SSSR).
Po jeho pádu získala v srpnu 1991 nezávislost a vyhlásila se za neutrální a vytvořila omezené vojenské partnerství s Ruskem + dalšími zeměmi SNS, 1994 rovněž navázala partnerství s NATO.
2013 poté, co se vláda Viktora Janukovyče (1950) rozhodla pozastavit dohodu o přidružení Ukrajiny do Evropské unie (EU) a vyhledávat bližší ekonomické vazby s Ruskem, začala několikaměsíční vlna protestů a demonstrací známá jako Euromajdan, což 2014, eskalovalo do revoluce, která vedla ke svržení Janukovyče a vytvoření nové vlády. Tyto události tvořily pozadí pro anexi Krymu Ruskem v březnu uvedeného roku.
Od 24. února 2022, kdy byla napadena Ruskem, je ve válečném stavu a platí zde všeobecná mobilizace.
Podrobná historie
Geografie a obyvatelstvo
Města
Politika a ekonomika
Kultura a věda
Sport
