Ursula von der Leyen, rozená Ursula Gertrud Albrecht, je německá křesťanskodemokratická (CDU) politička, od prosince 2019 předsedkyně Evropské komise (EK), jakožto první žena a po Walteru Hallsteinovi (†1982) druhý německý politik v tomto úřadu.
Narodila se 8. října 1958 v belgickém Ixelles.
Kariéra
Vychována byla v německo-francouzském bilingvismu. 1971 se přestěhovala do oblasti Hannoveru, na konci 70. let studovala ekonomii na London School of Economics a používala pseudonym Rose Ladson, který byl odvozen od příjmení její americké prababičky z jihokarolínského Charlestonu (byla obchodnice s bavlnou).
Kromě Londýna vystudovala ekonomii na německých univerzitách v Göttingenu a Münsteru, následně medicínu v Hannoveru (pak nastoupila jako asistentka univerzitní gynekologické kliniky). V období 1992 až 1996 žila v USA, kde její manžel pracoval na Stanfordově univerzitě, pak se celá rodina vrátila do Německa.
Na sklonku 90. let vstoupila do regionální dolnosaské politiky, ačkoliv členkou CDU je již od 1990. V období 2003–2005 vykonávala post ministryně v zemské vládě. Poté ji nastupující kancléřka Angela Merkel (1954) přizvala do svého prvního kabinetu na pozici ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež, než se 2009 stala ministryní práce a sociálních věcí v její druhé vládě. Službu v exekutivě zakončila v období 2013–2019 jako ministryně obrany v kancléřčině třetím a čtvrtém kabinetu, čímž se stala první ženou vykonávající tento post.
Do odchodu byla jediným členem vlád Merkelové s nepřetržitým působením od jejího nástupu do úřadu kancléřky 2005. 2010–2019 také zastávala funkci místopředsedkyně CDU. V této souvislosti byla zmiňována jako hlavní kandidátka na post německého kancléře, rovněž tak se stala favoritkou do úřadu generálního tajemníka NATO.
Během evropské migrační krize v roce 2015 veřejně odsoudila maďarského premiéra Viktora Orbána (1963) za jeho pokus násilně zastavit proud uprchlíků na srbsko-maďarské hranici.
Evropská rada ji 2. července 2019 navrhla na předsedkyni EK. Evropský parlament pak nominaci schválil 16. července, kdy obdržela 383 ze 747 hlasů. Zvolena tak byla většinou pouhých devíti hlasů. Ve funkci od 1. prosince 2019 nahradila Jeana-Claudea Junckera (1954).
EK pod jejím vedením vydala 14. července 2021 balíček opatření Fit for 55, který obsahuje nové i revidované legislativní návrhy v oblasti klimatu, energetiky a dopravy, a počítá například s rozšířením systému emisních povolenek na domácí vytápění a na další oblasti nebo s povinností prodeje bezemisních automobilů od roku 2035, což bude znamenat zákaz prodeje nových benzinových a dieselových aut. Zmiňovaný balíček tvoří základ Zelené dohody pro Evropu.
Na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 vyzvala v té souvislosti k podpoře ekologických způsobů dopravy.
Je držitelkou řady vyznamenání, např. Ceny velkého bratra (2009, 2017) nebo Řádu za zásluhy o Litvu.
Osobní život
Její otec Ernst Albrecht (†2014) pracoval jako úředník Evropských společenství, 1976 až 1990 byl předsedou zemské vlády Dolního Saska.
V rodinném kruhu získala přezdívku Röschen, zdrobnělinu odvozenou od německého tvaru jména Růžena.
1986 se vdala za lékaře Heika von der Leyena (1955) pocházejícího ze šlechtického rodu obchodníků s hedvábím. 2002 stal profesorem vnitřního lékařství a experimentální kardiologie na lékařské fakultě v Hannoveru.
Do manželství se narodilo sedm dětí: David (1987), Sophie (1989), Maria Donata (1992), Victoria (1994), Johanna (1994), Gracia (1999) a Egont (1999).
