Wagnerova skupina, případně Wagnerova armáda/Wagnerovci (psáno též nesprávně s jednoduchým V) je ruská paramilitární organizace, označovaná také jako soukromá armáda, která se účastnila a účastní rozličných ozbrojených konfliktů, např. občanských válek v Sýrii, Libyi, nebo konfliktu na východní Ukrajině.
Je pojmenována podle Dmitrije Utkina (1970) zvaného Wagner.
Organizace
Je spojována s blízkým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina (1952), miliardářem Jevgenijem Prigožinem (1961), který vlastní síť restaurací a cateringovou firmu. Proto je přezdíván Putinův šéfkuchař (případně řezník). V září 2022 se v prohlášení vydaném jím vlastněnou společností k založení této skupiny veřejně přiznal.
Během srpna 2022 se sice začalo spekulovat o jeho smrti, tato informace však byla vyvrácena.
Jako její vojenský velitel je označován Utkin, podplukovník speciálních sil a bývalý pracovník vojenské rozvědky GRU. V oblasti klíční kosti má tetování se symboly nacistické organizace SS, 2016 mu Putin osobně udělil Řád odvahy.
Má se za to, že Rusko ji využívá v konfliktech, kam z diplomatických důvodů nemůže poslat regulérní armádu, přičemž ji patrně i přímo financuje.
Zločiny proti lidskosti
Skupina je spojována s opakovaným mučením a pravděpodobným pácháním válečných zločinů. Např. 2017 měli její příslušníci brutálně usmrtit syrského dezertéra, kterého nejprve bili kladivem, následně mu uřízli ruce i hlavu a tělo spálili.
V listopadu 2022 kanál GreyZone na sociální síti Telegram publikoval videozáznam zachycující vraždu údery perlíku do hlavy. Obětí byl původně naverbovaný muž z výkonu trestu, který v září téhož roku upadl do ukrajinského zajetí a po svém návratu na ruskou stranu v rámci výměny zajatců byl obviněn z dezerce.
Sankce
Na Prigožina uvalilo v prosinci 2016 sankce Ministerstvo financí USA kvůli zapojení Ruska do ukrajinského konfliktu. V říjnu 2020 se k němu připojila Evropská unie (EU) + Velká Británie za jeho účast na aktivitách Wagnerovců v Libyi. V červnu 2022 Tribunál EU postihy (zahrnující i zmražení majetku) potvrdil.
Propojení s oficiálními orgány
Paradoxem je skutečnost, že poskytování vojenských služeb soukromými společnostmi (tedy najímání) v Rusku je zakázáno zákonem. Za účast v ozbrojených konfliktech na území jiné země stanovuje trestní zákoník tohoto státu až sedm let odnětí svobody, za nábor, výcvik a financování žoldáka pak trest do 15 let vězení.
K užívání sdílí základny GRU v Krasnodarském kraji, využívá také další infrastrukturu ruských ozbrojených sil.
V listopadu 2022 slavnostně otevřela komplex budov v Sankt Petěrburgu, které mají sloužit jako sídlo její administrativy.
Invaze na Ukrajinu
Deník The Times tvrdí, že během ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022, přiletělo v průběhu ledna z Afriky zhruba 400 žoldáků Wagnerovy skupiny, jejichž úkolem bylo zavraždit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (1978) a členy jeho vlády, a připravit tak půdu pro převzetí kontroly nad územím této země Ruskem.
Koncem března se očekávalo, že jejich počet na okupovaném území se ztrojnásobí + že se tito budou soustředit na oblast Donbasu na východu ukrajinského státu.
Počátkem dubna bylo oznámeno, že dle německé Spolkové zpravodajské služby hráli zmínění žoldáci hlavní roli během masakru v Buči. Zachycená rádiová komunikace údajně naznačovala, že zvěrstva byla součástí plánu na vyvolání strachu mezi obyvatelstvem.
V průběhu invaze skupina nabyla pro ruské válečné úsilí zásadního významu, přičemž o její činnosti začala informovat i oficiální média, která její existenci předtím zamlčovala. Bylo jí také povoleno zahájit nábor nových členů mezi odsouzenými, kterým je kromě vysokých finančních odměn nabízeno i prominutí zbytku trestu.
Dezerce
V říjnu 2022 měl požádat jeden ze členů skupiny ve Francii o azyl, a to za nabídku výměny informací (mj. o páchání údajných válečných zločinů zejména v Luhanské oblasti).
V lednu 2023 nelegálně přešel rusko-norskou státní hranici bývalý člen Wagnerovců Andrej Medvěděv, který v Norsku požádal o politický azyl. Uvedl, že byl velitelem menší jednotky skupiny + vyjádřil ochotu spolupracovat s mezinárodním vyšetřováním.
Stahování
Během února 2023 Putin nařídil jejich stažení z Ukrajiny. Kreml se obává, že se Prigožin stal „příliš mocným“ a mohl by proti ruskému prezidentovi intrikovat, jak uvedl server deníku Daily Mail.
Dle uvedeného to vypadá, že desítky let trvající blízký vztah obou mužů se stává minulostí, především poté, co hlava Wagnerovců otevřeně kritizovala ruskou armádu, a v určitých momentech byla dokonce urážlivá vůči jejím vysokým představitelům.
