![Návrhy Vltavské filharmonie.](https://media.extra.cz/static/img/2024/01/8-photocredit-bjarke-ingels-group_16_9_0-740x416.jpg)
Architektura
Vltavská filharmonie je připravovaná budova koncertního sálu pro symfonickou hudbu v Praze.
V době jejího plánování nejvýznačnější koncertní sály v hlavním městě ČR spočívaly v Rudolfinu (z roku 1881) a Obecním domě (z 1912), obou disponujících kapacitou zhruba 1 200 osob.
Pro výstavbu bylo vybráno místo brownfieldu na levém břehu Vltavy v oblasti transformačního území Bubny-Zátory, poblíž stanice metra Vltavská. Většina pozemků byla ve vlastnictví města, část však vlastnili Správa železnic či skauti, město proto připravilo návrh směn za jiný svůj majetek. V březnu 2021 schválilo změnu územního plánu Holešovic umožňující její výstavbu.
Ambasadorkou projektu se stala operní pěvkyně Dagmar Pecková (1961).
Došlo k ustavení jedenáctičlenné poroty, složené z 6 nezávislých odborníků, zejména architektů a urbanistů, a 5 politických zástupců Prahy, jejímž předsedou se stal Michal Sedláček (1963), hlavní architekt města Brna. Ta na konci dubna 2022 vybrala z 19 předložených vítězný návrh od dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG), vedeného architekty Bjarkem Ingelsem (1974) a Brianem Yangem. V květnu 2022 byl výsledek prezentován veřejnosti.
Porota ocenila i další čtyři návrhy: druhé místo obsadil španělský ateliér Barrozzi Veiga ve spolupráci s českým studiem M1, třetí slovinský ateliér Bevk Perovic architekti, na čtvrtém skončil návrh českého týmu architekta Petra Hájka (1970) a na pátém dílo ateliéru Snøhetta se sídlem v norském Oslu a americkém New Yorku.
V době vyhlášení finálního ortelu se uvádělo plánované položení základního kamene 2025 či zahájení stavby 2027 s možným koncem 2031 a zahájením provozu 2032. Odhadované náklady činily 6,1 miliardy korun, očekává se však jejich růst vzhledem k vývoji inflace a dalším faktorům.
Budova je zamýšlena jako zázemí pro dvě v Praze sídlící hudební seskupení: Českou filharmonii a Symfonický orchestr hlavního města FOK. Záměry počítají s třemi sály, největším s kapacitou 1 800 osob, menším komorním s 500 místy a multifunkčním pro 700 osob. Dalšími zamýšlenými provozy má být Městská knihovna, prostory výukové, zkušebny a studia, restaurace, kavárna či vyhlídková terasa.
Koordinací byla pověřena Pražská developerská společnost. Po dokončení projektové dokumentace a získání stavebního povolení se počítá s převedením projektu pod investiční odbor magistrátu města, který by koordinoval další fázi projektu.