Zemětřesení v Turecku a Sýrii byla série otřesů, které zasáhly Turecko a severozápadníčást Sýrie v pondělí 6. února 2023. První nastalo ve 4:17 hodin místního času (2:17 středoevropského). Epicentrum se nacházelo na místě vzdáleném 33 kilometrů od tureckého města Gaziantep v hloubce 17,9 km pod zemí.
Druhé o síle 7,5 až 7,7 Richterovy stupnice (RS) nastalo ve 13:24 místního času (11:24 středoevropského), mělo epicentrum poblíž města Kahramanmaraş. V jeho důsledku vznikla menší vlna tsunami, která bez znatelných škod zasáhla blízká pobřeží.
Třetí o síle 5,8 RS zasáhlo Turecko v úterý 7. února.
Rozsah
Zemětřesení mělo podle předběžných informací původ v oblasti Východoanatolského zlomu a částečně Levantském riftu, ačkoli v minulosti se většina odehrála na Severoanatolském zlomu. Zasažená byla zejména turecká města Gaziantep, Malatya, Adıyaman, Diyarbakır a syrské Aleppo.
Zřítily se i vysokopodlažní, běžně zemětřesením odolávající, budovy či nemocnice. Na místech byly hlášeny četné požáry.
Menší otřesy byly cítit i v Libanonu nebo na Kypru, a podle některých zpráv byly zaznamenány dokonce i v Řecku, Jordánsku, Izraeli, Iráku, Rumunsku, Gruzii a Egyptě.
Je to jedno z nejsilnějších zemětřesení v dějinách Turecka (cirka od roku 1900), srovnatelné s tím z roku 1939 ve městě Erzincan (taktéž 7,8 Richterovy stupnice). Před touto událostí zemi zasáhlo zemětřesení naposledy 2020: 24. ledna v provincii Elâzığ o síle 6,8 RS a 30. října v Egejském moři o síle 7,0 RS.
Oběti a škody
Hlášeno je více než 73 000 zraněných osob a přes 20 000 potvrzených úmrtí (z toho v Turecku nad 17 000). Tisíce dalších lidí je pohřešováno, případně uvězněno pod troskami zřícených budov. Záchranné akce komplikují probíhající dotřesy a nestabilní budovy.
Místní úřady se potýkají s přeplněnými nemocnicemi a nedostatečnými lidskými i materiálními zdroji či špatnou infrastrukturou pro pomoc venkovským oblastem.
V důsledku katastrofy bylo zničeno více než 5 600 budov. Škody na majetku by dle předběžných odhadů mohly přesáhnout 20 miliard amerických dolarů. Turecká lira zaznamenala v souvislosti s touto událostí významný propad.
Kromě obyvatel Turecka a Sýrie zemřely také desítky občanů dalších zemí, včetně Ukrajiny, Gruzie, Maroka a Uzbekistánu.
Turecká reakce
Prezident Recep Tayyip Erdoğan (1954) vyhlásil mimořádný stav a zažádal o mezinárodní pomoc. Do zasažených oblastí byla vyslána armáda a všechny dostupné záchranné složky v zemi. K nasazení do pátracích a záchranných akcí bylo vysláno téměř 10 000 osob. Dle dosavadních informací bylo ze sutin vyproštěno již totožné množství zachráněných.
Syrská reakce
Civilní obrana ovládající zasažená území, která je opozicí vůči režimu Bašára al-Asada (1965), hlásí katastrofální stav. Kromě poškození velkých sídel Aleppa, Latákie či Hamá byly otřesy zaznamenány i v hlavním městě Damašku. Situaci komplikuje špatný stav infrastruktury a budov, často ještě poškozených z důvodu občanské války trvající od roku 2011 dosud.
Mezinárodní pomoc
Vlády a hlavy států napříč světem vyjádřili zasaženým zemím a rodinám obětí kondolenci. Záchranné složky vyslaly USA, Velká Británie, Indie, Francie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Ukrajina či Rusko. Dohromady v postižených regionech zasahuje přes 113 000 záchranářů včetně zhruba 6 000 odborníků. Podporu zasaženým oblastem vyjádřili také šéf diplomacie Evropské unie, NATO a řada neziskových organizací.
Česká republika vyslala do zasažených oblastí specializovaný útvar USAR. Celkem by mělo jednat o 68 záchranářů včetně několika kynologů. Délka vyslání byla předběžně stanovena na 10 dní.
Kondolenci obětem již vyjádřil premiér Petr Fiala (1964) či prezident Miloš Zeman (1944).
Porod v sutinách, záchrana po 55 hodinách i živé batole. Dojemné momenty z katastrofálního zemětřesení
Video mapující zkázu v Turecku: Nepřestáváme pracovat, vzkazují čeští záchranáři
