Tereza H. očima psychologa: Nejspíš se sesype, hrozí to i rok po propuštění
Terezu Hlůškovou (25), která poslední čtyři roky pykala v nepředstavitelných podmínkách v pákistánské věznici, čeká po zproštění viny z pašování drog, po propuštění a návratu k původnímu životu tvrdý střet s realitou. Psycholog Rostislav Prokopjuk eXtra.cz řekl, co jí hrozí a jak si může zachovat alespoň nějakou psychickou pohodu.
Tereza H. musí zahodit sebelítost, říká psycholog
„První pocit, který by po propuštění z vězení měla zapudit, je sebelítost. Přichází často hned po úlevě. Měla by to odmítnout, necítit se, jako by byla na vedlejší koleji a odepsaná životem. Pokud tyhle stavy nastanou, její blízcí by tu pro ni měli být, pomoci jí najít opět smysl života,“ upozorňuje Terezu Hlůškovou přes eXtra.cz psycholog nejen slavných Rostislav Prokopjuk.
„Čtyři roky v takovém vězení, v nevyhovujících hygienických podmínkách a v pro nás nepředstavitelných teplotách, samozřejmě mohou s psychikou člověka po propuštění zamávat i dlouhodobě. Je to dokonce velmi pravděpodobné, i když každý jedinec je individuální a všichni bychom takové podmínky snášeli jinak. Reálně ale hrozí, že se nahromaděný stres může přetavit v posttraumatický syndrom z uzavřeného prostředí,“ vysvětluje léčitel duší.
Rostislav Prokopjuk: Kolaps až po roce?
„Často se takový syndrom projevuje třeba až po roce. Mohou se dostavit špatné sny a těžké vzpomínky, očekávání nepochopení a odcizení blízkých lidi i přátel. Je proto potřeba hledat podporu u těch, kdo jí rozumějí. Měla by si sama věřit, říkat si, že život už bude jen lepší, a naplánovat si v něm velké změny. A pokud možno se vůbec myšlenkami nevracet do minulosti,“ myslí si Prokopjuk.
Onen postraumatický syndrom je v lecčems podobný tomu, který zažívají váleční veteráni po návratu do svého přirozeného prostředí. Také mívají pocit, že nikdo kolem nich jim nedokáže rozumět a chápat, čím vším si prošli.
„Každý má jiný proces hojení. Někdo potřebuje řešit, co se stalo, pro jiného je lepší vzpomínky zahodit a začít žít znovu. Když se bude Tereza jako mediálně známá osoba trápit názory lidí, kteří ji nepodporují a nechápou, bude se cítit ještě hůř. Lepší je proto se od toho úplně izolovat,“ domnívá se psycholog, jehož ordinací prošla řada celebrit.
Jak se může zahojit
„Asi je ale dobré uzavřít v sobě uplynulou zkušenost tím, že člověk pochopí, proč se to stalo a co dělat, aby se to už nikdy neopakovalo. To celý proces hojení může značně urychlit,“ popisuje Prokopjuk.
Návrat k evropskému luxusu
Že Tereza nyní čtyři roky žila ve skoro středověkých podmínkách, to by na ni nemělo mít velký vliv.
„Mohla to v sobě zpracovat tak, že je to jen dočasné, že to jde mimo ni. Myslím si ale, že poté, co zažila takové neutěšené prostředí, si bude vážit i drobných výdobytků naší civilizace. Ale nejen toho, i jakýchkoli jiných maličkostí, které s sebou přináší možnost svobodně se pohybovat. Já sám za sebe bych byl určitě vděčný za to, že můj život se tak změnil,“ přemítá psycholog.
Mediální sláva? Proč ne, dumá psycholog
Otázkou zůstává, jestli by Tereze Hlůškové mohlo nějak prospět, kdyby se nyní u nás stala známou osobností, která by například přijímala žádosti o rozhovory a třeba i o sepsání knihy.
„Opět je to věc povahy. Extrovertovi pomůže vypovídat se před celým národem. Třeba za ten rok, kdyby se postraumatický syndrom dostavil, mu vypsání ze svých pocitů může dost pomoci. Introvert si to ale všechno potřebuje zpracovat jen sám v sobě,“ dodal Rostislav Prokopjuk.