Terezo, ženy tam nemají šanci: Hrozivá zpověď muže z pákistánské basy! Sám sotva přežil!

Tereza H. (21) sedí momentálně ve čtrnáctidenní vazbě. O jejím osudu bude rozhodnuto v následujících týdnech. Jedna věc je ale jistá. Za pašování drog padají v Pákistánu kruté tresty odnětí svobody až na několik desítek let.

Podle fotek a dostupných informací to zatím nevypadá, že Tereza ví, co se s ní bude dít. Protože kdyby si uměla byť jen představit, co ji čeká v pákistánském vězení, určitě by se neusmívala na fotkách od ucha k uchu.

Jistý Američan Erik Audé natočil dokument o tom, jaké to je přežít v pákistánském pekle. Jeho otevřená zpověď dostane i ty nejotrlejší z vás. Všechno začalo v době, kdy se s Erikem rozešla jeho přítelkyně.

Byl zoufalý a na dně. V tom nejtěžším životním okamžiku mu nabídl dlouholetý přítel Armén Rai zajímavou pracovní nabídku se slovy, že o nic nejde. Šlo jen o to, aby dovážel drahé kožešiny z cizích zemí ve svých zavazadlech, protože tím se vyhnou nákladnému clu.

Jako bonus by měl Erik dostat na ruku ještě 800 dolarů. První výlet proběhl bez nejmenších problémů. Erik si udělal výlet zadarmo, dostal peníze a neměl důvod nepokračovat dál. Jeho další cesta měla být právě do Pákistánu.

Ale v Pákistánu neprobíhalo nic, jak bylo dopředu domluveno. Erik dostal odporný špinavý pokoj, ve kterém musel strávit několik dní. Místnost na spaní zdánlivě připomínala tu, ve které byla Tereza před tím, než odjela se svým kufrem na letiště.

"Řekli mi tehdy, abych v Pákistánu zůstal na pokoji, protože město není pro Američana bezpečné," vypráví svůj příběh. Když se o několik dní vrátil pro něj obchodník, který mu měl předat zboží, dal mu kufr pouze se sedmi bundami, což bylo Erikovi divné, ale chtěl to mít co nejdříve za sebou a Pákistán už nikdy nevidět.

Jenomže při letištní kontrole se všechno zvrtlo a celníci objevili náklad, o kterém Erik podle svých slov absolutně netušil. "Odvedli mě do čekárny a mně hlavou běželo jen to, že jsem neudělal nic špatného. Po chvíli rozřezali kufr a našli v něm opium."

"Okamžitě jsem věděl, že mě zneužili k tomu, abych pašoval drogy. Zradil mě můj nejlepší kamarád," vysvětluje. Jako první po zatčení slyšel, že pokud nedostane trest smrti, tak to bude minimálně dvacet let.

"Tahle země vám ukáže, jak moc jste slabí a bezmocní. Srazí vás to na kolena," líčí. V cele předběžného zadržení ho navštívila žena z ambasády a oznámila Erikovi, že pár dní stráví ve fyzické vazbě, což znamená, že vás budou mučit.

"Chtěli vás mučit deset dní a já požádala o tři," řekla žena z ambasády zadrženém Erikovi. Na fyzické vazbě zažíval naprostá muka. "Bili mě přes chodidla tak dlouho, dokud mi celá neopuchla a sama neznecitlivěla. Lámali mi prsty jeden po druhém. Topili mě, byl jsem zoufalý."

Erik Audé nikdy nepřiznal, že by drogy převážel úmyslně. Byl převezen do ústřední věznice, kde si na něm spoluvězni smlsli. "Šest tisíc vězňů, brána jako do Mordoru, slyšel jsem lidi, jak křičeli a řvali. Bylo to něco nepředstavitelného."

Kromě toho, že Erika mučili brutálním způsobem, aby se doznal, tak ve vězení kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám chytl houbovou infekci. "Jako bych měl v hlavě brouka a on mě kousal. Jediné, co udělali, bylo, že mi poslali nějakého mastičkáře."

Došlo to tak daleko, že mu praskly dva bubínky a vůbec nikoho to nezajímalo. "Tehdy jsem poprvé pomyslel na sebevraždu," vypráví. Erik Audé nakonec strávil ve vězení za 3,6 gramu opia dva roky a deset měsíců, ale nikdy na ně nezapomene.

"Být ženou, tak by to nezvládl. Vězení v Pákistánu je drsné a nikdo se vám nesnaží pomoct. Všechno je tam proti vám," zakončil svůj příběh. Kdyby Tereza H. byla odsouzena v Pákistánu na dva roky, byla by to pro ni výhra.

Bohužel ale Tereza měla u sebe místo opia heroin, a to nemalé množství. Takže se předpokládá, že u ní bude trest mnohem vyšší.

+ Dalších 34 fotografií

+ Dalších 34 fotografií