To je dost, žes nás taky vyvez: Rudolf Hrušínský a nesmrtelné hlášky z jeho filmů
Rudolf Hrušínský starší se narodil 17. října 1920 v Novém Etynku (dnes Nová Včelnice). Tento legendární herec nejenom hrál, také psal, angažoval se v politice a režíroval. Byl potomkem významného hereckého rodu Červíčků a Budínských. Narodil se doslova za jevištěm krátce po představení Taneček panny Márinky.
Už od dětství hrál v divadle. Cestoval s kočovnou společností své babičky Anny Budínské-Červíčkové. Později se jeho rodina usadila v Praze. Studoval na jednom z pražských gymnázií, odkud ho ale kvůli velké absenci vyloučili. Hlavou mu proběhlo několik povolání, která by v životě mohl dělat, ale nakonec se rozhodl stát se hercem. Nejprve začal působit v holešovické Uranii (1935) a v Burianově Déčku. V té době už hrál v prvních filmech.
V pouhých pětadvaceti letech už měl za sebou 17 snímků . Později účinkoval v Divadle na Vinohradech, Městských divadlech pražských a od roku 1960 získal angažmá v Národním divadle v Praze
V roce 1968 byl jedním z prvních padesáti signatářů článku Ludvíka Vaculíka 2000 slov. Svůj podpis v době normalizace neodvolal. Právě proto přišel na několik let o práci a měl zakázanou činnost. Přišel nejen o řadu filmových a televizních rolí, ale i o místo pedagoga na DAMU. Přišel také o zahraniční filmové nabídky a měl dokonce zákaz pracovat v rozhlase a režírovat v divadle. V roce 1977 podepsal Antichartu.
Po převratu v roce 1989 se krátce zapojil do politiky. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu za Občanské fórum. Po rozpadu Občanského fóra působil v parlamentním klubu NOF (Nezávislí poslanci Občanského fóra).
Oženil se v prosinci 1945. Hned o rok později se manželům Hrušínským narodil syn Rudolf a o 9 let později syn Jan. Oba se stali herci. Na hereckou dráhu se dala i jeho vnoučata Kristýna Hrušínská a Rudolf Hrušínský nejmladší Rudolf Hrušínský zemřel ve třiasedmdesáti letech v roce 1994 v Praze. Do poslední chvíle hrál, usmíval se a byl plný energie.
Hrušínského si pamatujeme díky rolím v desítkách a desítkách filmů, ve většině z nichž se objevila v souvislosti s jeho postavou hláška, která se stala nesmrtelnou.
Tady je jen kratičký výčet z jeho mimořádné kariéry, než mu ji komunisti zničili:
- Spalovač mrtvol (pan Kopfrkingl Co abych tě, drahá, oběsil)
- Obecná škola (ředitel školy Kdo z rodičů chce vidět Idiota, nechť se dostaví do ředitelny.)
- Vesničko má středisková (doktor Skružný To neděláš dobře s těma sirkama, Vladimíre.)
- Tři veteráni (Pankrác Pocem. Vem si. Jsou s velbloudem.)
- Slavnosti sněženek (Jarin To je dost, žes nás taky jednou vyvez...)
- Dobrý voják Švejk (Švejk Poslušně hlásím, že kořalku nepiju, jenom rum...”
- Rozmarné léto (Antonín Důra Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastným.
-
-
-
-
-
-
Jak si pana Rudolfa Hrušínského pamatujete vy?