Tomáš Verner o uhrančivé manželce i otcovství: Nepřejeme si, aby byl náš syn krasobruslař

Jak zvládáte náročné tréninky StarDance? Jsou pro vás jako bývalého profesionálního krasobruslaře jednoduché? Nebo jste naopak narazil?

Ano, narazil jsem. Zní to jako výmluva, ale já jsem naivně jako krasobruslař předpokládal, že mi tanec půjde lehce, že mi moje taneční partnerka Kristýna ukáže pár kroků a pojedem v klidu dál. Pak jsem ale zjistil, že má tanec jasnou strukturu i rytmus, které se musí dodržet. A u těch prvních tanců, které máme, což je samba a quickstep, tak tam je rytmus doslova pekelný.

Zdá se mi to jako kombinace atletiky a tanečního kulturního výkonu, na což jsem nebyl připravený. A nejde mi to tak dobře, jak jsem si myslel.

Za co konkrétního vás Kristýna tedy komanduje?

Za práci vršku, ale i práci spodku. Dá se to vlastně přeložit, že za práci všeho. Třeba v latině by měl být ten vršek a spodek oddělený a já ho nedokážu oddělit. Přestože jsem si myslel, že své tělo umím uvládat, úplně tak snadno to nefunguje. Ale jinak je na mě Kristýnka hodná.

Dostává se vám podpory v soutěži i od vaší manželky Tammy? Trénujete s ní taneční kroky doma?

Doma netančíme, moje žena je navíc i jako čerstvá maminka velmi aktivní. Pomáhá mi v bruslařské akademii a má své další aktivity. Ve StarDance mě podporuje tím, že mi tu účast povolila. Není to tak, že bych byl pod pantoflem, ale je to rozhodnutí, které se musí udělat v páru, a ona to rozhodnutí podpořila od začátku. Ta podpora je největší, která může být, a víc už asi ani nesnesu (smích).

rozhovor

Hubnoucí Zdeněk Godla o manželce: Začátky byly těžší, ale měli jsme z čeho žít

Na otcovství mě překvapilo úplně vše

Před necelým rokem jste se stal tatínkem syna Tomáše. Překvapilo vás v téhle roli něco?

Překvapilo mě úplně všechno. Jediná věc, se kterou jsem počítal, je, že nemůžu být připravený. To mi řekli všichni, v celém širokém okolí, že na roli otce člověk nikdy nebude připravený. Já jsem si tedy myslel, že jsem, ale nakonec jsem opravdu nebyl. Ale zvládáme to, mám po boku úžasnou ženu a malý syn je zlaté dítě. Žena ho naučila spát, umí si hrát. Je také hodně aktivní, když otevře oči, pak už se nezastaví, ale to je vlastně vše, co si od svého dítěte může rodič přát.

Pomáháte své manželce se vším? Patříte mezi muže, kteří se nebojí ani přebalování?

Ano, pomáhám zcela se vším a nebojím se ani přebalování. Mám o dvanáct let mladší sestru, takže už jsem si tyhle rodičovské úkoly vyzkoušel a naučil, když jsem byl malý kluk. Takže i koupání, krmení, ukládání do postýlky, čtení pohádek. Nic mi zkrátka není cizí a dělám to rád.

Vedl byste svého syna v budoucnu ke krasobruslení?

Odpověď je jednoduchá - ne, nepřeji si, aby byl můj syn krasobruslař. Aby uměl bruslit a dělal sport, to ano, ale určitě ne krasobruslení, protože by to doma nedělalo dobrotu. Já a ani moje žena bychom nechtěli měnit role rodičů za role trenérů. Na druhou stranu si možná nafoukaně myslím, že tomu sportu rozumím, a nechtěl bych, aby ho trénoval někdo jiný, neměl bych v to důvěru.

Vytvářelo by to jenom problémy, a to v rodině i ve sportu. Za mě je to tedy rezolutní ne. Každopádně kdyby o to mermomocí stál, potom už si do toho samozřejmě montovat nenechá, ale obecně mám k tomu zamítavý postoj.

+ Další 4 fotografie

Sabina z Bacheloru o bolesti: Přítel ji podváděl, přesto se ho nechtěla pustit