Tornádo na Moravě: Proč před apokalypsou nevarovaly předpovědi a co o něm možná nevíte

Sedm vesnic na jihu Moravy zasáhlo tornádo nejvíce.

Na zasažených místech to vypadá jako po apokalypse.

zajímavosti

Proč odborníci nevarovali jižní Moravu včas? Odpověď je jednoduchá, tornádo se v podstatě nedá předpovědět, jedná se o téměř nevypočitatelný jev. Na čem závisí jeho vznik a jaké faktory ho ovlivňují? Znáte Fujitovu stupnici?

25. 06. 2021 14:04 | Autor Josef Onderka

Častá otázka lidí po včerejší přírodní katastrofě zní: „Proč to meteorologové sakra nepředpověděli?“ Potíž je v tom, že tornádo je jevem, který lze odhadnout skutečně velmi obtížně. S přesností nejde předpovědět v podstatě vůbec, a to tím víc platí speciálně na místech, jako je ČR, kde se tento jev vyskytuje tak velmi výjimečně.

Meteorolog Pavel Karas říká pro ČT24: „Předpověď tornád je velmi složitá, umíme sice říci, kdy se objeví silná bouře, ale ten chobot, který se vysouvá ze spodní základny mraku, ten zatím předpovědět neumíme. Tady je meteorologie zatím ještě v plenkách.“

tornádo na moravě

Vražedné tornádo na Moravě: Autobus s dcerou odlétl do pole, snad to přežije, pláče táta

V USA, pro které jsou tornáda a hurikány typické, zvládnou odborníci předpovědět tornádo jen několik desítek minut před příchodem této katastrofy, což pro obyvatele většinou znamená s bídou čas, během kterého se stihnou včas ukrýt.

Hurikány jsou častým jevem v Evropě a dají se snadněji vypočítat, s tornádem je to však zcela jiné.

Tornádo je výrazně menší ve smyslu rozlohy a trasy, to znamená, že místo, kde ničí, je vlastně velmi malé, zato účinky výrazně ničivější. Tornádo trvá většinou velmi krátce, zformuje se velmi rychle, zničí vše kolem a zaniká během několika málo minut, velmi často trvá jen několik desítek vteřin. Jak potvrzuje meteoroložka Dagmar Honsová pro eXtra.cz, „Snadné předpovědi nefungují, u nás se skutečně vyskytují jen málo. Na Fujitově stupnici většinou dosahují stupně F2, tedy s rychlostí větru 181 až 253 km/h. Nejsilnější nárazy větru na stupnici pod číslem F5 dosahují rychlosti 419 až 512 km/h.“

Fujitova stupnice, podle které se odhadují rychlosti větru a síla tornáda na základě škod. pic.twitter.com/BWUyqELk7v
— Vladimír Piskala (@VladimirPiskala) June 25, 2021

Pomoc obětem tornáda na Moravě

Veřejnou sbírku na pomoc obětem ze zasažených oblastí na Moravě vypsala Nadace Via. Přispívat lze přes webové stránky on-line platbou, bankovním převodem nebo přes Google Pay.

Sbírku na pomoc organizuje také Nadační fond přes platformu znesnáze21, kam lze přispět on-line platbou.

Kromě toho mohou lidé finančně pomoci prostřednictvím Diecézní charity Brno. Dary lze směřovat na účet 4211325188/6800 s variabilním symbolem 2002. Alternativně je možné poslat také dárcovskou SMS ve tvaru DMS DCHB 30, 60 nebo 90 v závislosti na tom, jakou částku chtějí lidé poslat, na číslo 87 777.

Podobně je možné pomoci také přes Diakonii Českobratrské církve evangelické, která zřídila účet 2100691426/2010. I v tomto případě lze peníze poslat pomocí dárcovské SMS ve tvaru DMS DIAKONIEPOMOC 30,60 nebo 90 v závislosti na tom, jakou částku lidé chtějí přispět, na číslo 87 777.

Finanční pomoc organizuje také nadace ADRA; dary je možné poslat na účet 66888866/0300 s variabilním symbolem 390.

Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS Morava. Příspěvky je možné posílat na speciálně zřízené konto 713271329/0300.

Přispět je možné i na účet Českého červeného kříže. Číslo je 333999/2700, variabilní symbol 2101. Organizace spustila i platební bránu.

S nabídkou pomoci je rovněž možné obrátit se na krizovou linku 800 129 921, kterou aktivoval Jihomoravský kraj.

Tornáda vznikají za mimořádně různorodých podmínek. Vznikají například, když proti sobě jdou dvě masy vzduchu, teplá a studená. Roztáčejí se třením, a protože teplý vzduch, jak víme, stoupá nahoru, utváří se válec tornáda. Podmínky se však mohou velmi zásadním způsobem lišit. Jde především o střih větru, stupeň vlhkosti a mnoho dalších faktorů, které zatím neumíme přesně změřit, jedná se třeba o faktory tření se zemí, které se liší podle konkrétních podmínek.

Dagmar Honsová uvádí, že první zaznamenanou zmínku o tornádu najdeme v Kosmově kronice české z roku 1119, tehdy se takové tornádo vyskytlo 30. července v Praze na Vyšehradě. Nejdéle trvající tornádo na našem území je z roku 1910, které vydrželo více než tři hodiny a urazilo dráhu z Českých Budějovic až do Karlových Varů.

Naposledy se u nás tornádo vyskytlo v květnu v roce 2018.