Ulice očima odborníka Novotného: Ivana musí být utracena hned po upálení scenáristy a znásilnění Miriam!
Začnu mírumilovně: OKAMŽITĚ žádám hlavu debílka, který rozepisuje dějovou linku princezny tří fernetů Ivany Drápalové.
Hele, já vydržím hodně, Miládku v negližé, Milánka v trenkách, Simonu Pavlicovou i přemoudřelou debilku, Mikiho bývalou rovnátkovou královnu, já dokonce nějak přečkám (žena mě hladí a říká, že to bude dobrý) i tu krávu z kadeřnictví, co pořád blbě čumí a brousí ji rudovous, ale IVANA, IVANA MĚ TAK SERE!!!!!!!!!!!
Ano, jistě, mluvím o pondělku, kdy jsem si u spektakulární scény u soudu konečně uvědomil, co se v ateliéru děje. Nějaký debílek si prostě všiml, že Cibulková umí hrát a bere to poctivě, ostatně v jejím případě je to skoro „based on a true story“, jen si za Henryho dosaďte Etzlera v duševní rozervanosti a basou zelené imrvére po ruce. A tak mladý scenárista namísto aby té neurotické krávě vymyslel tuto dramaturgickou poznámku
Ivana se bojí obálky, odmítá ji vyzvednout, nakonec ale předvede zhroucení a za pomoci Miriam a dvaceti neurolů psaní vyzvedne a po sexu a nočním zmizení i otevře, u čehož ji chlácholí Henry…
má pocit, že točí přelet nad Kukaččím hnízdem 2 a vymyslí tuto třítýdenní anabázi:
Ivana se dozví, že na poště má dopis, kolaps, kolaps, fantas, křeče, toulka, tři flašky něčeho levného, pět útěků k Henrymu, pět návratů a shodnutí se na tom, že člověk musí přijmout následky svých činů, noční potěšení s Henryho uzenkou, ráno odhodlaná, za podpírání Miriam, jde na poštu. Přinese dopis, který neotevře a….
Rozjetý scenárista, který už bude celý život točit za trest s Magnuskem a Miss Kratochvílovou sračky, pokračuje v krasojízdě:
...dopis tři dny leží na poličce, co deset minut na něj švenkne kamera, zatímco se v prvním plánu hroutí Ivana a ve třetím přichází Miriam ji sbírat, následována Henrym s kytkou. Po třech dnech a vybílení dvou lékáren a lihovaru Ivana za asistence celého rodu a kněze otevírá dopis, zjišťuje, že stání je za tři týdny ve středu ve tři, a nervově se, kdo by to byl řekl, hroutí…
K pondělku se nehodlám vracet, doteď mám ten výjev před očima, i když se snažím myslet na jakékoli větší hrůzy a noční můry (Tomio Okamura, brokolice, hokejová rodina, Sparta Praha, Gabriela Partyšová, Babovřesky)… Ivana se v budově chovala, jako kdyby ji právě Urválek poslal tam na tu stranu, co sedí Horáková…
Do prdele, drcnout v ajfru do paní domácí a zlomit jí vaz, to jo, zatloukat měsíce krev na rukou a nechat sedět otce své vnučky v díře, to jo, a pak, když ti sympatický tribunál, profi právník a vyschlý pravdoláskař z USA se zbytky erekce dodávají odvahu, že to je neúmyslný a bude to tak trojka v blázinci místo dvacky na Borech, tak budeš dělat scény???
Děsí mě, co jí tam ta hovada napíšou, až se bude točit scéna s rozsudkem, počítám, že Ivana se ani nezúčastní poté, co se dva dny před tím dozví, že každý soud má svůj konec.
Repliku státního zástupce: „Vidím, že je vaše mandantka dostatečně poučená ve zdržovací taktice“ považuji za další zločin proti divákovi, já vím, že není každý fanoušek Ulice tak chytrý jako pan Novotný, ale ty vole, to bylo klišé roku okořeněné chápavou větou soudkyně: „To nebylo na místě,“ nebo co, ta kráva, která nemá projevovat soucit, ale poslat Ivanu do vyhnanství někam hodně daleko, kde jí bude dobře, protože to je sice pracovní tábor, ale uvidí sluníčko, bude si psát s Henrym a jednou za rok se staví Hejlová s Mirinkou.
Ježíši, to jsem se vytočil. No nic, klid, Pavlíku, ještě není křivdám konec. Může mi někdo říct, co měla znamenat úterní a středeční kampaň proti Nejvyšší bytosti univerza a Všemohoucímu Pánu univerza, mému miláčkovi Eliášovi? Začal debílek Miki, který se hrdinsky v knajpě postavil Voldemortovi.
Miki supluje polovině divaček show vnoučka, a tak jel bomby typu: Jdi do hazjlu, Eliáši, Nechci s tebou nic mít, Najdi si na to někoho jinýho, Děkuju a prosím, už mě nevyhledávej a podobně... Uvědomuje si ten kretén, že podnikatel jeho věku, zkušeností a demence se má, proboha, držet chábrů typu Eliáše, Hložánka, Masného, Millera, no prostě kluků, kteří se v džungli neztratí, ale kdepak s tím na Mikiho, ten osciluje někde mezi alkoholickou macechou, otravnou kriploidní babičkou a ostychem z otce, případně, chce-li konzultovat na jiné platformě, jde se poradit do baru s partou ještě větších kreténů, než je on. Jediná akceptovatelná bytost vedle něj je Hložánek junior, který by se ho měl rychle zbavit, protože Mikuláš bude tutově dělat v podnikání hrozné věci typu platím daně, na všecko mám poctivě paragon a na co ne, to neodepíšu a platím faktury ve splatnosti…
Ale co je Miki proti tatéroalkoholičce, která, jak se ukazuje, vlastně za nic nemohla, ochmelku z ní udělal kdysi Eliáš, krávu z ní udělal Eliáš, prostě za všecko může Eliáš, já nic, já muzikantka, já si ho jen vzala po zralé úvaze za muže, upíchla si s ním dítě a deset let s ním žila. Tahle oblíbenkyně divaček, na kterou nerad útočím, protože ji mají všichni rádi (inu nedotknutelná a nesmrtelná parta Miriam, Nyklová, Nykl, Simona a Lenka Hejlová), která se rozsypala pokaždé, jen Elda překročil čáru na Rozvadově, najednou sbírá odvahu (divačky milují, když je najednou silná, sebevědomá, ochotná čelit monstru) a řekne Eliášovi, tedy Satanovi a nejvyšší autoritě univerza, že je „ubožák“, což je sice pravda, ale proč mu to říká, když tím akorát zase ztrapní Libora, jehož „dialogy“ s Eliášem miluji. Tentokrát se doktůrek se šesti nemanželskými rodinami (o dalších se jistě neví) vyhecoval, a dokonce kladl ultimáta, celkem mu orazilo po posledních dvou fiaskách, kdy otevřel pusu, Eliáš mu řekl, že věci se mají tak a tak a budou se mít, jak on uzná za vhodné, a Libor může být rád, že už nemá utrženou hlavu a zapálenou maminku.
No jsem za tu naivitu rád, celá odbojná rodinka teď bude týden šťastná (squash, Monopoly za drobného držkování Boríska a zívání Mikiho), aby jí na pár dnů lehoulince ponížený a zaskočený Eliáš vzápětí předvedl, že ten papír na to, že je sadista s nadprůměrným IQ, je pravý a vystavovali ho odborníci, a ne Martucci za světla louče v knihovně, a tudíž se tomu adekvátně chová. Nejenom že zcela odcizí Libušce slabé místo synka (ty vole, to bylo s tou přihláškou, co? Klepat se měsíc, jestli mě vezmou na učiliště, inu, synek Libušky) Boríska (bude dělat, že ji ani Libora nezná výměnou za novýho SuperMaria), ale vzápětí projde ordinací Libora a zbude za ním jen spálená zem a slepá Libuška, kterou nechá zatím žít, protože mu přijde legrační, jak má místo očních bulv ty tatérské jehly, a když vykřikuje, že pánbůh Eliáše potrestá, tak nabourá pokaždé do zdi (resp. zbytku) jako v dobách svých bohatýrských hospodských jízd.
Domácí úkoly:
Adriana: Napsat 100x krasopisně: Už se nikdy nebudu divit, že jsem podezřelá z drobné krádeže, když mám za sebou dráhu kurvy, dealerky, zlodějky a lhářky, která neváhala okrást vlastní matku i dědu, a teď se budeš pohoršovat, že jsi první na ráně? Krávo!
Eddie: Hele, červotočí hlavo, fakt zvaž, jestli ji brát k sobě domů, do, jak ty říkáš, „kutlochu“. Hele, Adriana dno zná, žila na ulici, fetovala po kanálech, ale pořád to byl tutově proti tvým komnatám luxus, drž se její garsonky a po deseti letech „nové bundy“ a časem třeba dojde i na nůžky a deodorant… (Vzkaz pro kamaráda Edu Rambouska: Sorry, vole, ale víš jak, ne?)
Lumír: Víš, co je nejhorší, že tě ani nejde obvinit, že jdeš na tu krávu Pumrovou přes syna, protože ty fakt máš rád její dítě a nevidíš, neslyšíš. Prosím tě, do příště si zkus mezi obvyklými myšlenkovými pochody (bůček, hospoda, pasiáns, vykecávání se sekretářkou, přitakávání matce, grilování) uvědomit, že za tím uslintaným odporným dítětem stojí ještě jeho šukedelická matka, což je sice kráva, že jí není rovno, ale za hřích by stála... No i když u tebe spíš hříšek.
Pavlicová: Vystartovat po Lumírovi aktivně, idiot ještě neví, že ve scénáři má románek s Pumrovou, Světlana je ze hry, ale diváci to neví, mají si myslet, že se k sobě vrátí, cesta je volná, Simono, hele, pro tebe dobrý, je to taky debil, budete si mít o čem povídat.
Major Kadlec: Uvědomit si, že orel je sice trpělivý pták, ale Miriam ti prostě nedá. Tedy ona by i dala, ale dvě stě let nežije ani tak oblíbená seriálová postava. Vyser se na ni, na frigidu, že tě baví ty vykecávačky po kavárnách. Sáhni jí na kozy, zkruť jí ruku za zády, a když nepovolí, najdi si jinou, jsou i takové, co dají dřív než za padesát světelných let a po velkých cavykách.
Scenárista, co píše Ivanu: Zhebni! Anebo nemusíš, když může hrát Miss Kratochvílová lépe než Prachař, co bys nepsal scénáře. Ale najdi si jiný seriál, třeba Divácký zprávy na Primě, tam není co zkazit.
Scenárista, co napsal tu zápletku se zamčením Hejlové a amanta ve škole: Že ty seš ten samej, co píše Ivanu? Zhebni!
Rudovous: Jeď do Německa. Nejenže to má logiku, ale nemám tě rád, takže bych tě hecnul i do KLDR. A vem s sebou tu krávu, ať v reichu viděj, že Němky jsou možná ošklivější, ale po jejich mozkové kůře se dají dělat i jiné věci než bruslit.
Eliáš: Uvědom si, že ženevské konvence neplatí, vzdává-li se ti stará Nyklová.
Vašek: Ty vole, drž hubu. Proč když Pumrová vzpomíná nad korespondencí, musí znít tvůj hlas? Jo počkej, že to vymyslel ten, dobrý nic, v pohodě, nebudu tě trápit v tom tvým neštěstí, kdy ti nějaká kráva nakukala, že ti to obočí sluší, i kdyby celý svět byl proti.
Jarda Jágr: Vrať se, ale bez hokejový rodiny!
Vidíme se za týden, přátelé.
Ať žije Ulice! Ať žije Eliáš! Ať žije Pavel Novotný, ten hlavně!!!!