Ulice očima odborníka Novotného: Nyklová sprostě přežila, svatba se povedla a další špatné zprávy...
Milovaný seriál byl v tomto divokém týdnu jediným majákem v divokém příboji, tedy byl by, kdyby Ulici neprostoupila taková série nechutností, že proti ní jsou uhříněveští kašpaři v roli statistů.
Předně moje rozpíchaná děravá kapsa od kudly, která se mi v ní divoce otevírala během hypertrapného kolabování Nyklové v pondělí, během kterého naivní diváctvo opět uvěřilo, že nastala poslední hodina této nadbytečné, obtěžující semetriky, o které bohužel 99 procent domácích vězňů olizujících televizní obrazovku neví, že je to skutečně nadbytečná semetrika.
Podívej, milý čtenáři, nalijeme si čistého vína. Bát se o Nyklovou může jenom naprostý kretén! Vilma Nyklová a Miriam Hejlová totiž nejsou jen tak obyčejné postavy seriálu. Jsou to postavy z žánru sci-fi, které jsou tak masově oblíbené, fuj tajskl, že oplývají nesmrtelností, ano, nikdo vám to neřekne, ale jsou pro svou nekonečnou popularitu neodkráglovatelné. Postava Nyklové reprezentuje polovinu divaček seriálu (připitomělá gigadrbna s nadváhou a selským rozumem) a Hejlová je nejvyšší mravní bytost galaxie. Tyhle dvě neurotickému Pavlíkovi nebezpečné teroristky jeho obýváku prostě nezhebnou, i kdyby je přejel přetížený parní válec řízený Halinou Pawlowskou a ještě třikrát nacouval tam a zpátky.
Prostě to tak je a nejde s tím nic dělat, což inteligent ví, a proto se nevzrušuje, jen se Vilma opře o pult a začne se potit. Sakra, já když vidím ty debaty na webu seriálu, kde se o tu starou brécu strachují... Aby ne, babiznu vezou z krámu jako tehdy Poloczka, venku sanitka, dramatická hudba a hroutící se Lumír... A vy se klepete jak osiky, přitom je nad slunce jasné, že i kdyby ta vlezlá hokynářská herdekbaba spadla do lisu na šrotování aut, dobře jí nebude, ale s bolestivým ksichtem si odfrkne a odbelhá se zpátky do pekárny na svůj estébácký velín, ze kterého mi vykecáváním se s tlustoprdkou Urbanovou budou dál krást drahocenný čas mého života, jehož součástí Nyklová prostě bude do té doby, než odejde do věčných lovišť její představitelka Jarka Obermaierová, které ani nepřeju nic zlého, protože Nyklová je prostě Nyklová a oni by ji tam určitě nějak počítačově nechali dál žít až do konce světa, takže fakt nechápu, že se vzrušujete nějakou nevolností, podobně jako Lumír, který se poslední dva měsíce chová jako nekonečný kokot, což mu odpouštíme jen proto, že je zábavovým prvkem.
Ale začíná to dost přehánět. Jistě, Lumír je legrační jantar a sympatické dobračisko, které má právo udělat botu při každém setkání s civilizací, ale pokaždé, když napíšu, že je poslední dobou fakt za vola (napsal jsem to 14x za sebou pátek co pátek), tak v příštím týdnu opět Lumča předvede, že kokotismus nezná hranic.
Podívejme se schválně na situace, kdy byl Lumča na přesdržku jen v posledním týdnu:
1. Nechá se opět cvičit Miládkou, kterou dva dny předtím po půlročním utrpení konečně opustil, aby jí během deseti minut opět podlehl.
2. Před svým imagemakerem se chová jako mongoloidní šimpanz, respektive nedokáže utajit, že je mongoloidní šimpanz.
3. Z Millera, jediné bytosti na světě, která je té parodii na starostu ochotná dělat kampaň, si dělá legraci a Miller je pak před divačkami za kreténa, že to přehání s tou důsledností, ale v reálu je Miller profík a kabrňák, který na hranici sebeobětování a duševního zdraví přivede kamaráda, špičkového imagemakera, a dál kope za Lumíra, starostu bez mozku, erudice, vzdělání a s kreténskou matkou a snoubenkou, který se nevyzná ani doma v ledničce, natož ve struktuře řízení úřadu městské části.
4. Ve scéně "Nyklové rozmlouvá syn, cisterna a Libor pití kafe a neochotu odpočívat" se nechá ztrapnit od Miládky, opět jisté v kramflecích, před celou společností ("Já vám rozumím, není to s ním jednoduché") a místo aby jí na místě po eliášovsku utrhnul hlavu a nechal ji pochopy odvléct do věčného vyhnanství do kravína za město, nechá si nasrat na hlavu a kouká jak trumbera k pobavení celé pekárny, kde přitom musíte sečíst IQ všech zaměstnanců a přibrat ještě tři náhodné kolemjdoucí, aby se to dostalo ze záporné hodnoty.
5. Skočí bachyni na starý trik "já myslím, že bude lepší, když pojedu domů" aneb "dělám Zagorku, i když vypadám jako dva Margitové po zabijačce" a ještě se nechá zjebat od matky.
6. Dává divákovi najevo, že si myslí na Světluš, což je od něj velice hezké gesto směrem k příteli Millerovi, ke kterému Světlana patří. On Lumír, kámoš kámošů, co by přítele nenechal ve štychu, už si myslí na to, jak mu trtká starou, a ještě se přitom chová tak neobratně, že by to rozklíčovala i Kateřina Hrachovcová po vymytí mozku
7. Sežere Miladě usnutí v obejváku a aby i jeho nejskalnější fanynky poznaly, že si v televizi oblíbili primitivní mikroorganismus namísto seriálové postavy, čtyřikrát za sebou dá matce najevo, že se v situaci vůbec neorientuje a je zcela ve vleku intriky, aby mu následně ona, o jedno promile chytřejší obratlovec, vysvětlila, jak by se měl zachovat.
8. Včera u snídaně, kdy jednoznačně trpí, nesouhlasí s Miládčiným opětovným zahnízděním a rozhodne se vzdorovat, "rozetne gordický uzel" větou "se nám to nějak zamotalo" a dál žere vajíčka, smířen se svým osudem, kdy si na radnici i doma dělá, co Miládka s Masným a Hložánkem chtějí.
9. Millerův dobrý plán využít matku s Miládkou v kampani zazdí, aniž by měl plán jiný, respektive aby byl schopen jiný plán alespoň částečně vymyslet. Namísto aby poděkoval Millerovi, že ho učí dělat starostu (příborem ho učí jíst Miládka a pindíka mu při čurání drží maminka), Millera shazuje dál, neguje jeho poznámku o tom, že nemá každého lustrovat a být více empatický, kafrá mu do kariéry, kterou upřednostňuje před miminkem se Světluš, chytračí na tvrdého kapitalistu, a maminy u bedny přikyvují, přitom je evidentní, proč Miller bude jednou velvyslanec ČR v Rusku, případně ředitel koncentračního tábora, zatímco Nykl je starostou jen proto, že je to jenom jako (ta radnice není opravdová, vše je jen fikce, nechci vás shazovat, ale v případě Lumíra se radši před některými naivními diváky jistím).
10. V hospodě při schůzce s farářem (který mu chce pomoci od Milady, ale kokot Lumírek to neví) se opakovaně ztrapňuje jak Bobošíková při jakýchkoli volbách. Na tu schůzku nechce, Miladu nemiluje, ženit se nehodlá, ví to on, ví to farář, ví to Milada a hošík je ve vleku kastráta a svého manipulativního torpédoborce s vaginou neschopen razantnější akce. Boha jeho, chtěl bych, aby jako můj volený zástupce jednal na magistrátu o něčem důležitém... Když se nakonec velkorysý zástupce církve dobrovolně uvolí, že věnuje zmatenému blbounovi svůj čas a zachrání jej, musí neandertálci ještě vysvětlit, že "to s těma dotacema byla jen lest, aby zůstali spolu"... Ale můžu chtít po Lumírovi, aby to pochopil, když to sežrala Milada?
Lumír je prostě vemeno, které ale budete dál brát na milost, protože je legrační. Prosím, zábavný je, sem tam se i já, gurmán britského konverzačního humoru, zasměji, ale to neznamená, že Lumír není debil. Napište si to někam, vím, čeho jste při jeho omlouvání schopní.
K dalšímu ději... Děkuji za Eliášův průchod v rámci akce "Já rozhodnu, co bude mladej studovat, protože já řídím běh dějin, a kdo je proti, tomu zapálím pneumatiku, kterou mu předtím nedám na krk, ale do zadku"... Už je to trochu ohrané, ale baví mě, jak vždycky scenáristé nechají v předvečer Libušku být šťastnou (Borísek se projeví jako rozumný chlap a Seidl ji zprzní), aby hned zrána napochodoval do jejího krámku pán Pohromy a dostal ji do smrtící křeče ještě předtím, než se objevil za rohem. Vždycky se těším, že si z toho šoku, že Eliáš vešel a pozdravil, hned cvakne půl lahve fernetu jako že výjimečně, ale zatím se drží. Ale víme svoje, však ona spadne zpátky na alkoholové dno, jen Eliáš jednou místo pozdravu ze srandy naznačí zvuk motorovky.
S otevřenou hubou jsem zíral na poradu Franty a Borise ohledně sexu. To si našel Borísek experta... Než bych se s Frantou radil, jak na punkerku (jak asi, vole, zatáhni ji za garáž, zacpi si nos, ať necítíš odér piva a pižmo basáka kapely, co tu včera hrála, a prostě ji vojeď, když jsi takovej masochista), tak si snad radši otevřu tiráž Bravíčka nebo se poradím s Květou Fialovou. Na druhou stranu, Borise mám rád, jako jeden z mála pazdrátů v show mi nevadí, a tak si dovolím taky jednu radu: Vole, přestaň jí dávat najevo, jak jí zobeš z ruky, vona pak bude dělat fóry a bude tě mít tzv. na čudlíku, chápu, že jsi nadrženej, ale okamžitě jí oznam, že buď bude živočišný sex plný nechutných praktik, nebo jdeš píchat Cibulkovou, seš muzikant a máš starosti s přijímačkama, nemáš čas na osm rande, třináct kin a bezpočet večerů strávených nad Dostihy a sázkami, to ať si zkouší v druhý bé, u tebe se bude píchat! Však se podívej na svého otčíma, to byl jiný kanec, v tvém věku už měl tři děti, první vnouče na cestě a druhé stání před sebou.
Chtěl jsem ještě přidat pár poznámek k svatbě, ale nejsem toho schopen kvůli traumatu, který mi způsobil pohled na polonahého Knoblocha po svatební noci. Rád bych upozornil TV Nova, že moje tříletá dcera se bojí mulisáků a já jsem estét. Ještě ty trenky a nátělník, prosím, i divák oddychové show musí být občas upomínán, že zatím nikdo nedokázal, že strašidla neexistují, ale vocamcaď pocamcaď. Jinak chválím tu facku Emě dneska, konečně fyzický kontakt, Toužimská je apatická, bratr Emy je furt na montáži, už brzy si v jejím pokojíčku po dvojce bílého zahrajete na zlého esesáka a švýcarskou služku!
Domácí úkoly:
Adriana: Máš doma perspektivního chlapce s kvalitní erekcí a pozor, s kapsami plnými kokainu, který nabízí zadara, a ty odmítáš? A co jako chceš? Smraďocha Eddieho bez sebevědomí, zato s housenkovým společenstvím v hlavě? A taky nemá drogy! A když jo, tak maximálně nějaký seno a ještě za peníze! Adriano, prober se, nebo skončíš špatně.
Knobloch: Založit si svatební agenturu. Líbilo se mi, jak to vše přirozeně plynulo. Svatební hosté do jednoho na místě z donucení, oddávající nepřítel svateb, nevlastní syn ostentativně držkuje při básničce a měls super pod kontrolou dramaturgii ("ty vole, kdo vymyslel to s tou básničkou", "ty vole, kde je mladej", "ty vole, a jo, zapnout samo"), moc se povedla i následná party s peskováním vyženěného rebela, uváděním do rozpaků manželky a oživujícími, operativně zařazovanými gastrozpestřeními ("tak si dáme pivo, ne, co?").
Architekt: Ty vole, ta čekárna fakt existuje!!!! A já myslel, že je imaginární... Dva a půl tisíce dílů posílá Seidl matku pro dalšího pacienta, vykřikuje za dveře "další" a podobné zvláštní efekty, kterými umně kryjete neexistenci místnosti, o které si všichni myslí, že tam je, i když tam deset let není, a najednou, baba juk, ve středu Amálie vytírá čekárnu. Fakt jsem si to užil, vím, že teď máme zase na třicet tisíc epizod utrum.
Zadek Patricie Solaříkové: Dokud jsi byl v bytě, byla to prdel, co? Schovanej s milosrdným souhlasem režie a kamery za paravanem, nábytkem, dveřmi apod. a najednou se musíš schovávat v baru. Je super, že tam je ten bar a že stydlivá herečka běhá po place, jen když se tam nenatáčí seriál, a hlavně když je nejhůř a musí projít tou mezerou z placu ke dřezu, vždycky ji berou od pasu nahoru. Jsem na tebe zvědavej, co uděláš, až ta nad tebou, co se za tebe stydí, vyrazí v létě k tý vodě hledat si kluka, jak si tam včera plánovala. No co bys dělal, budeš schovaný za tím nafukovacím člunem, co s sebou bude vláčet i ke kiosku, jen aby tě nikdo neviděl. To se pak nediv, že nebyl rok sex (bože, museli jsme tuto informaci fakt dostat?), když mezi ztopořeným údem zájemce a Solaříkovou je vždycky nějaký předmět gigantičtější než ty.
Brežněv: Jak ses mohl dnes zeptat před milionem diváků své budoucí expřítelkyně, "jestli tě bere někdo vážně"... Prosím tě, každý je nějaký a důležité je, co má člověk uvnitř, a ne jak vypadá, ale jak máme brát vážně bytost, na kterou přes obočí není vidět ani s křovinořezem a která nemluví o ničem jiném než o slevách na cepíny a laboratorních rozborech vody. Ty vole, do toho chorvatskýho bungalovu bych s tchánem nejezdil, už tak přemýšlí, jak tě elegantně vyexpedovat zpátky mezi bezdomovce, ten tě bude poslouchat půl dne a dá ti takovou pěstí, že ti nepomůže ani ta metrová změť chlupů, co používáš jako hledí.
Adrianin dealer: Moc se s tím sereš. Jestli ti dělá potíže s tím, že tam chceš bydlet, vyřeš ji. Hele, když jí nevadí spát na protest na zemi a nejdeš pro nějakou tu ránu daleko, navrhuji variantu zvanou "ležet se dá i pod schody"... Je to trošku drsný, ale ušetříš za jídlo, fet a stočné a dědek už nebude mít důvod chodit otravovat.
Lumír: Hele, začni ve scénách na radnici po vzoru Masného vždycky jakoby odněkud někam přemisťovat šanon. On vždy vytváří dojem, že pracuje, tu má v ruce spisy a ty podepisuje, tu studuje územní plán. Ty buď žereš, paříš gamesu nebo čumíš na Světlanu, to je radnice, vole, ne dětský koutek, i když ty tohle asi nerozlišuješ, co?
Nenarozený Milánek: Ty, vole, musíš bejt holka, nebo ještě líp dvě holky bez zájmu o stavařinu! Bude prdel!
Milada: Až budeš v cílový rovince s dalších chudákem, změnil bych rozhodně kněze. Tenhle jde proti tobě, inu vychcanej taxikář v rouně beránčím!
Boris: Hele, v nejhorším jí zakruť ruku za záda a vem si, co chceš, si nezletilej a vona je z Woodstocku zvyklá na tvrdší podmínky.
Řidič sanitky, co přijela v pondělí pro drbající zemlbábu se srdeční slabostí: Prosím tě, používej maják, když jde pacientovi o život, ne když jde o to odvézt nesmrtelnou tetu z placu.
Iveta Bartošová: Odpočívej v pokoji, mělas tenhle seriál o seriálu moc ráda a bylas jeho nejslavnější čtenářkou. Budeš mi chybět. A prosím tě, kdybys tam náhodou potkala Kláru Peškovou, tak jí nabulíkuj, že tu vraždu odložili, pachatele nenašli a dceru jí klátí děda. Vím, že je to blbý, ale neměl jsem ji rád. Na rozdíl od tebe.
Ať žije Ulice, jediné místo, kde je svět ještě - až na Miládku - v pořádku.