V neděli můžeme o hodinu déle spát: 3 věci, které jste netušili o změně letního času na zimní
Podzim už je v plném proudu. Oproti minulým týdnům se rapidně ochladilo a také se začíná dříve stmívat. Většina lidí nemá toto období ráda, protože vstávají do práce za tmy a vracejí se z práce za tmy. S nástupem podzimu si musíme zvykat nejenom na dřívější tmu, ale také na změnu času, ke které dojde letos v noci na neděli 28. října.
Z noci ze soboty na neděli si můžeme opět o hodinu déle pospat. Ve 3:00 se ručičky hodinek posunou na 2:00. Spousta lidí je přesvědčena o tom, že zimní čas je protiklad k letnímu času. Není to ale pravda.
V noci na neděli 28 října se přechází na čas standardní (středoevropský čas – SEČ). Mezi první země, které zavedly středoevropský letní čas – SELČ, patřilo Německo, Rakousko-Uhersko a české země.
V dnešní době se čas pravidelně mění ve většině evropských a severoamerických států. Jaké tři věci jste ale o změně času jistě netušili?
- 1. Na zavedení změn času nikdy nepřistoupil Island, Bělorusko a Čína. Význam pak postrádá v polárních oblastech nebo zemích ležících blízko rovníku, jelikož v nich se délka letního dne od zimního výrazně neliší.
- 2. Podle průzkumů bylo už v roce 2002 pro zrušení změn času 45 procent Evropanů. Z české populace je to více než 50 procent dotázaných.
- 3. Se změnami času se čachrovalo už před sto lety. V roce 1916 byl zaveden letní čas, a to kvůli potřebě šetřit elektrickou energii. Na konci války se od něj ale upustilo. Znovu byl obnoven v roce 1940 a držel se devět let. Napotřetí jej zavedli v roce 1979.