eXtra vyvrací fake news: Denacifikace Ukrajiny? Pouhá záminka pro napadení státu, kterému vládne zčásti Žid
Mezi největší a zároveň nejbizarnější dezinformace šířené Ruskem patří ta, která hovoří o denacifikaci Ukrajiny. Právě tím Kreml zdůvodnil agresi, která si vyžádala tisíce mrtvých civilistů, čehož je příkladem masakr v městě Buča. Ukrajinci přitom v posledních letech minimalizovali ve své zemi vliv ultrapravicových a nacionalistických hnutí, která se nedostala ani do vlády. Ta má být podle Rusů prolezlá nacisty, jenže například prezident Volodymyr Zelenskyj má židovský původ a sám mnohokrát mluvil o nelidskosti nacistické ideologie. Redakce eXtra.cz ve svém seriálu článků vyvrací další z ruských hoaxů, které se vyrojily během války na Ukrajině.
Přitom právě Zelenskyj je pravděpodobně ten poslední Ukrajinec, který by byl nacistou a schvaloval holokaust. Prezidentův dědeček, žid Semjon Ivanovič Zelenskyj, totiž bojoval ve druhé světové válce s ruskou armádou proti nacistům. Byl jediným ze čtyř bratrů, kdo řádění wehrmachtu přežil. A jeho vnuk na to nezapomíná. Jak připomíná portál Kyiv Post, když byl Zelenskyj zvolen prezidentem, šel se 9. května na Den vítězství poklonit k hrobu svého dědečka.
Navíc se podle serveru Washington Post zavázal, že postaví muzeum holokaustu přímo na místě masového hrobu v Babím Jaru v Kyjevě. V něm bylo pohřbeno 33 tisíc ukrajinských Židů zavražděných nacisty. Více než půl století poté se podobných válečných zločinů dopouštějí právě Rusové na území Ukrajiny. Příkladem toho je masakr civilistů ve městě Buča, ke kterému došlo v průběhu března. Podle tamního starosty ruská armáda během "denacifikace" povraždila několik stovek obyvatel města.
Ukrajinci nechtějí radikály
Stejně tak nedává smysl ani Putinovo označení ukrajinské vlády za "bandu narkomanů a neonacistů". Zelenskyj v prezidentských volbách v roce 2019 drtivě porazil svého protikandidáta za ultrapravicové a nacionalistické strany Ruslana Košulynského. Získal tehdy pouhé 1,6 procenta hlasů. Naopak Zelenskyj jako kandidát židovského původu zvítězil se 74 procenty hlasů. Ukrajina tehdy byla po boku Izraele jedinou zemí, ve které byl prezident i premiér Žid.
Podobnou porážku jako Košulynskij utržila v posledních parlamentních volbách v roce 2019 koalice nacionalistických a ultrapravicových stran a hnutí. Získala 2,15 procenta hlasů, přičemž nikdo z jejích kandidátů se do parlamantu nedostal. V roce 2012 přitom slavila úspěch s 10,44 procenta. Výsledky posledních voleb tak jasně ukazují, že lidé na Ukrajině nepodporují nacionalisty. Přesto Rusové tvrdí, že Ukrajina je prolezlá neonacisty."Na tom příběhu není nic nového, v ruských propagandistických kampaních se opakovaně objevuje řadu let. Má to dvě vysvětlení: Rusové jsou velcí patrioti a jsou hrdí na to, jak za druhé světové války přispěli k porážce nacistického Německa. Na Ukrajině tehdy proti Sovětům bojovali i nacionalisté," vysvětluje pro eXtra.cz, odkud pramení ruský postoj, analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Kreml tak zdůvodnění invaze uvádí především pro běžné Rusy, aby se nestavili proti okupaci. Hrůzy druhé světové války totiž v zemi stále silně rezonují.
Azov se očistil
Dezinformátoři v souvislosti s nacionalismem na Ukrajině poukazují na pluk Azov, který se po ruské okupaci Krymu v roce 2014 podílel na obraně ukrajinského území. Tehdy ještě jako dobrovolnický prapor skutečně disponoval vazbami na krajně-pravicovou scénu. Avšak po roce 2016 se to podle Havlíčka změnilo. Ukrajina totiž reformovala ozbrojené síly a v pluku Azov došlo k výrazné očistě. Po integraci do Národní gardy museli radikálové uskupení opustit.
Současný Azov se od toho původního zásadně liší. "Ten prapor Azov už neexistuje a Rusové vedou 'protinacistickou' ofenzivu v zemi, v jejímž čele stojí demokraticky zvolený židovský prezident. Proč to funguje? Boj s nacismem má velký potenciál legitimizovat a vítězství nad Hitlerem v roce 1945 je pro ruskou identitu do dneška naprosto klíčové," dodává Havlíček.
Julie Hojdyszová jako oběť nechutného obtěžování. Odporná zpráva od zvrhlého fanouška
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli
Související články
Masivní Putinův útok na Kyjev: Zasáhli dětskou nemocnici. Malí pacienti na ulici a desítky mrtvých
Ukrajinci přiznali válečný pat: Západ jim nikdy nechtěl dát vše, co slíbil, říká Šándor
Zelenskyj jako kůl v plotě: Cítí zradu a problémy mu přerůstají přes hlavu, tvrdí Time
Putin je pod tlakem, řeší Ukrajince i wagnerovce: Do čela žoldnéřů se dere Prigožinův syn
