Zdražování a uprchlické vlna: S následky války na Ukrajině se ČR může vyrovnávat i roky, tvrdí Fiala

"České republice nehrozí nebezpečí, které by nás ohrožovalo na životech, protože jsme součástí NATO a EU, bát se nemusíme," uvedl s tím, že konflikt má na Česko přímé i nepřímé dopady, zdražuje se a Česko čelí "neuvěřitelné uprchlické vlně". "To jsou věci, se kterými se musíme vyrovnávat, pocítíme to všichni, budeme se s tím vyrovnávat příští měsíce, možná roky," uvedl premiér Fiala.

Evropa musí dodržet sankce

Zdražování je podle něj přímým dopadem politiky Ruska, Česko tak bude ve spolupráci s Evropskou unií hledat nový energetický mix. Zmínil, že ruský plyn tvoří v české energetice méně podstatných osm procent, do budoucna je ale třeba, aby i toto procento klesalo. Ruská ropa tvoří zhruba polovinu české spotřeby. Je podle něj třeba chovat se racionálně.

"Musíme působit morálně, ale také postupovat v jednotlivých krocích, země musejí ale žít dál," uvedl premiér. Evropa podle něj musí držet všechny sankce, které na Rusko uvalila, a neustoupit.

Uprchlické vlny

Jak pomoci Ukrajině

Válka na Ukrajině je nejen vojenskou, ale také humanitární katastrofou pro místní obyvatele.

Pomoci můžete skrze několik finančních sbírek, které založily české neziskové organizace:

- Sbírka na platformě Darujme, kterou pořádá Paměť národa

- Sbírka organizace Člověk v tísni

- Sbírka organizace Charita Česká republika

- Sbírka organizace Adra na platformě Znesnáze

Více o tématu

Masivní uprchlickou vlnu, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, zažívá Česká republika poprvé ve své historii. Podle aktuálních údajů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v Česku zaregistrováno přes 78 000 uprchlíků a ministerstvo vnitra vydalo na 133 000 víz, reálný předpoklad počtu uprchlíků v Česku je ale 200 000.

V minulosti přijala ČR (respektive Československo) dvě větší vlny uprchlíků v 90. letech, obě byly z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v ČR i po ukončení občanské války asi 2000 (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do ČR také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob monarchie). Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Nejvíce z nich odešlo do Polska, tamní úřady dosud přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států. Přes 230 000 uprchlíků přijalo Maďarsko, následuje Slovensko s více než 185 000 uprchlíky.