Velikonoce plné zvyků a tradic. Svatý týden není jen o beránkovi a barvení vajíček

Velikonoční pondělí letos vychází na 10. dubna, mnoha tradicemi a zvyky je však opředen již celý týden, který mu předchází.

Květná neděle

Velikonoční období začíná Květnou, nebo také Palmovou nedělí, což je den, kdy měl Ježíš přijít do Jeruzaléma, kde jej davy vítaly právě palmovými listy. Ty u nás nemáme, a tak jsme je nahradili kočičkami nebo vrbovými proutky. Kdo si je v tento den nařeže a nechá posvětit v kostele, nad tím mají ochrannou moc. Opatrovat by jej měly nejen před nemocemi, ale také třeba před zásahem blesku či temnými silami.

Jak uvádí Český rozhlas, hospodyně by v tento den neměly péct z mouky, aby nezapekly stromům květy. Květná neděle bývala dřív také určitou předpovědí počasí, říkalo se: Jaká květná neděle, takové budou i žně.

Modré pondělí

Na Modré pondělí se podle portálu České Velikonoce nic zvláštního nestalo a také původ jeho názvu je nejednoznačný. Kostely se tento den dříve zdobily modrým suknem, proč ovšem zrovna touto barvou, o tom nejsou žádné doklady. Mohlo by se také jednat o nejednotný význam německého slova „blau“, který znamená jak modrou, tak neschopnost práce či podnapilost.

Na tento den by se nemělo pracovat a lidé by si měli odpočinout. Ne však od domácích prací, s úklidem ve velkém stylu by se naopak na Modré pondělí mělo začít.

Šedivé úterý

S úklidem je spojeno i Šedivé, nebo také Žluté úterý. V obou případech může být název odvozen od počasí, které je v dubnu jako na houpačce. Šedivé je však také podle pavučin, jež by se v tento den měly vymést z domu, aby se dům očistil jak v praktickém, tak duchovním smyslu. Jinak se ovšem vůbec nic neděje.

MASOPUST

Masopust: Skvělé jídlo, tanec, pití i zábava. Poté následuje čtyřicetidenní půst

Škaredá středa

Škaredá středa je velice významným křesťanským svátkem. Podle historiků jde totiž o den, kdy měl Jidáš zradit Ježíše a prodat jej za 30 stříbrných, jak uvádí třeba portál České Velikonoce. Jidáš se tak na Ježíše podle legendy škaredil a odtud získala středa své přízvisko.

Na Škaredou středu se lidé nemají mračit a hněvat, jinak jim to zůstane po zbytek roku. Této středě se také někdy říká Sazometná podle toho, že by se v tento den měly vymést saze z komína.

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek si většinou dají k jídlu něco zeleného i lidé, kteří Velikonoce neslaví, tomuto dni tak však říkáme vlastně náhodou. Jak píše Český rozhlas, název vznikl zkomolením původního německého názvu „Greinendonnerstag“, což znamenalo lkavý čtvrtek, na „Grünner Donnerstag“, tedy Zelený čtvrtek.

Na tento den se od pradávna jedly zelené pokrmy. Dříve šlo především o zelí či hrách, v dnešní době jej mají lidé spojený spíše se špenátem a zeleným pivem. Při vaření by se měly používat čerstvé bylinky, které člověku zajistí sílu a zdraví po zbytek roku.

Pro křesťany má tento den velký význam, jelikož se právě na něj odehrála Ježíšova poslední večeře a došlo k jeho zatčení. V kostelích se na Zelený čtvrtek tedy odehrávají velké obřady a probíhá svěcení vajec.

Velký pátek

Velký pátek je dnem ukřižování Ježíše Krista a symbolicky je tedy dnem mnoha zákazů a odříkání. Lidé nesměli dělat žádnou činnost se zemí, jako je orat, okopávat nebo kypřit půdu. Nesmělo se také prát prádlo, jelikož by prý bylo vypráno v Ježíšově krvi.

Podle pověr se na povrch v tento den prý dostávají magické síly a člověk by nikomu neměl nic půjčovat, aby jeho věci nebyly omámeny. Rovněž se na Velký pátek mají otevírat skály a vchody k pokladům a brány prý otevírá i Blaník svým Blanickým rytířům. Lidé se na Velký pátek měli jít hned po probuzení opláchnout do potoka, aby je drželo dobré zdraví.

V kostelích má být na tento den upozaděna veškerá výzdoba a pořádá se speciální bohoslužba, jež má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání.

Velikonoce

Velikonoce přehledně: Čeká nás spousta tradic, prodloužený víkend i zavřené obchody

Bílá sobota

Bílá, nebo také Svatá či Světelná sobota je druhým dnem velikonočního tridua. Noc ze soboty na neděli je dle historických pramenů nocí, kdy vstal Ježíš z hrobu, a říká se jí Velikonoční vigilie. Bílá sobota byla pro křesťany dnem smutku a rozjímání, nekonaly se tedy žádné mše ani bohoslužby. Po západu slunce se však rozezněly zvony právě na oslavu zmrtvýchvstání a pořádala se nejdůležitější bohoslužba z celého velikonočního týdne.

Bílá je v názvu také symbolem čistoty. Po celotýdenním úklidu se v tento den v domácnostech často bílilo nebo se alespoň pokračovalo v úklidu. Do dnes se peče beránek a mazanec, barví vajíčka a pletou pomlázky.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční je posledním dnem velikonočního tridua a nese se v duchu velkých oslav. Slaví se Ježíšovo zmrtvýchvstání, ale také konec čtyřicetidenního půstu. Chystá se velká hostina a lidé by se měli svátečně obléknout. Dříve si lidé nosili do kostelů napečené beránky a mazance a nechávali je posvětit. Hospodyňky nemají v tento den vůbec uklízet, i nádobí se nechávalo na další den. Hospodáři zase pouze nakrmili dobytek.

Na Boží hod dochází také na „lámání chleba“, což je mazanec, který svým tvarem připomíná chleba, jež představuje Kristovo tělo.

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí máme všichni spojeni s koledou a pomlázkou. U nás je tato tradice zakořeněna zhruba od 14. století. Chlapci chodí s pomlázkou vyšlehat děvčata, což je má takzvaně pomladit, odtud onen název. Dívky jim za to dávají barevné pentle, vejce, panáka či sladkosti; to podle věku.

V některých oblastech místo šlehání dřív chlapci polévali dívky vodou. Někde to ovšem bylo ještě naopak. K dalším tradicím patří například objímání stromů, které mělo lidem dodat sílu.

Vše o Velikonocích (zvyky, tradice, recepty) ➔

+ Další 2 fotografie

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek