Věřitelé řeší problém s nezabavitelnou částkou u exekucí. Dotýká se to i matek samoživitelek

V oblasti exekucí je v posledních pěti letech k vidění jistý trend: stále více věřitelů marně čeká na vrácení svých peněz. Jedním z hlavních důvodů tohoto vývoje je opakované zvyšování částky, kterou není možné dlužníkovi v exekuci z jeho mzdy zabavit. Jde o částku, která je odvozovaná ze životního minima jednotlivce a tzv. normativních bytových nákladů a je počítána nejen pro samotného dlužníka, ale také pro manžela nebo manželku a také pro každou další osobu vyživovanou dlužníkem.

Tento mechanismus má pomáhat dlužníkovi vypořádat se se svými dluhy a zároveň mít možnost důstojně žít. Podle některých odborníků je však současný systém příliš nakloněn dlužníkům – řeší totiž jejich ochranu, ale na jejich věřitele už nemyslí. Od roku 2019 byla nezabavitelná částka několikrát zvýšena. Aktuálně jde v případě ženatého dlužníka se dvěma dětmi o částku 22 233 Kč. V roce 2019 by nezabavitelná částka pro stejného dlužníka byla 11 249 Kč.

Dluhy

Temná tvář Ladislava Lubiny (†54): Bývalý hokejista nasekal obří dluhy, šla na něj jedna exekuce za druhou

Samoživitelka Pavla bojuje s expartnerem o výživné

Vzhledem ke stagnujícímu růstu platů se mnoho věřitelů svých peněz nedočká. “Současné nastavení systému doslova obchází drobné věřitele, pro které i splátka ve výši několika stovek či tisíc měsíčně představuje významný příjem, na který spoléhají. Jde o maminky samoživitelky nebo třeba drobné živnostníky. V posledních letech řádově roste počet těchto věřitelů, kterým nyní v rámci exekucí chodí výrazně nižší, případně žádný obnos peněz,” říká Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.

Dokládá to příběhem paní Pavly z Plzně, která svádí boj s bývalým partnerem, který měl pravidelně platit výživné na jejich syna ve výši necelých 2000 Kč měsíčně, což však nikdy dobrovolně nedodržoval. Muž má lehce podprůměrný plat a podruhé se oženil, takže navzdory exekuci platí pouze několik desítek korun měsíčně.

“Podobných příkladů jen ve své praxi vidím v posledních letech celou řadu,” komentuje Mlynarčík. “Krom prekérní situace věřitelky, která přišla o příjem, na který spoléhala, dochází také kvůli současnému nastavení nezabavitelné částky k průběžnému nárůstu celkové dlužné částky. I když je dlužník již v exekuci, tak se zadlužuje víc a víc. Systém tak vlastně vyrábí čím dál tím více zadlužené osoby a na druhé straně je pak maminka, které přiznané alimenty nechodí, a ona musí spoléhat na pomoc známých nebo státní podporu. Systém je tak nejen nespravedlivý, ale i pro stát drahý a má podíl na růstu zadlužení ve společnosti,” zmiňuje Mlynarčík.

ANALÝZA

Poslední naděje Jaromíra Soukupa. Muž, který ho tahá z finanční bryndy, promluvil. Exekuce jsou problém, ale vydělává se, tvrdí

Politici chtějí zavést minimální srážku ze mzdy

Problém neunikl ani politikům. Ti už vymýšlejí nové řešení. Tím by mělo být zavedení minimální srážky ze mzdy, tedy vlastně zrcadlově nastavené opatření jako nezabavitelná částka, nicméně hájící základní práva právě věřitelů. Takové opatření by se zamlouvalo třeba Pavlu Staňkovi (ODS), ale pro by mohla být i opozice – Patrik Nacher se nechal slyšet, že např. u výživného by si minimální srážku uměl představit.

“Stanovení minimální srážky ze mzdy je z hlediska zákona jednoduchý krok, který určitě není samospásný, ale může hodně pomoct,” dodává Mlynarčík.

Pohled na věc sdílí i Marek Benda (ODS), předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny. “Zavést určitou minimální srážku ze mzdy dlužníka je podle mě potřebné opatření. Tento způsob provedení exekuce musí zůstat preferovaný, protože je relativně jednoduchý a k dlužníkovi šetrný. Po opakovaném zvyšování nezabavitelných částek ovšem v současnosti srážky v mnoha případech přestávají fungovat, řadě dlužníků již není možné srážet vůbec nic nebo jde o srážky zcela minimální. To je potřeba řešit. Hrozí totiž, že exekutoři ve snaze zabránit „promlčení dluhů“ budou přistupovat k razantnějším přístupům jako mobiliární exekuce či prodej nemovitého majetku dlužníka,” komentuje problematiku dlouholetý poslanec.

“Za ideální řešení považuji stanovit minimální srážku principem určitého procenta z minimální hrubé mzdy. Díky tomu nebude do budoucna nutné opakovaně znovu určovat její výši a bude dlouhodobě odpovídat aktuální ekonomické situaci,” uzavírá Benda.

Julie Hojdyszová jako oběť nechutného obtěžování. Odporná zpráva od zvrhlého fanouška