Vincent Navrátil: Jsem rodinný typ jako ségra Agáta a na Anetu jsem pyšný
Vincent Navrátil (24), syn herečky Veroniky Žilkové a jejího druhého manžela Marka Navrátila, v rozhovoru pro eXtra.cz prozradil, z čeho mu běhá mráz po zádech. Úspěšný mladý herec, který momentálně září v seriálu Mužketýři o lásce, sexu, přátelství a intrikách, se rozpovídal o Bohu, partnerce a překvapivě i o mimozemšťanech.
Aktuálně záříte v seriálu Mužketýři, který jste i produkoval a na platformě Voyo je velmi úspěšný. Jaké máte další plány?
Momentálně plánujeme druhou sérii Mužketýrů (seriál vypráví příběh tří mužů, jejichž skvělý vztah naruší zákeřná přítelkyně jednoho z nich, pozn. red.).
Co vám v poslední době udělalo největší radost?
Dobrá otázka. Přítelkyně Aneta udělala úspěšně zkoušky a získala titul magistry, dělá experimentální biologii, jsem rád, že se jí daří. Je to hrozně těžký obor.
Jak se má rodina?Tam je vše, jak má být, to mě těší. Babičku jsem nedávno viděl a je na tom už zase lépe, v jejím věku je to skutečně obdivuhodné. Moc se drží. Martina (Stropnického) jsem viděl nedávno, byli jsme na rodinné večeři. Jsem rodinný typ jako Agáta - raději než dlouho vypisovat esemesky, řeknu si všechno v klidu z očí do očí.
Co děláte rád ve volném čase?
Já svůj soukromý život dost ventiluji ven, na nějaké volno mi teď moc času nezbývá. Rozjeli jsme firmu a jsme zaneprázdnění. Na druhou stranu když najdete práci, kterou milujete, ani vám nepřijde, že jí věnujete tolik času.
Nikdy vás žádná jiná kariéra nelákala?Tenis, ten miluju a dvakrát týdně ho i hraju. A v mládí jsem se rozhodoval, zda jít na konzervatoř, nebo na matfyz. Takže by mě také lákala fyzika, v ní bych ale nechtěl být teoretický fyzik, spíš praktik. Astrofyzikou bych se ale zabývat nechtěl, ta mě děsí.
Proč vás děsí?
Protože mě nutí přemýšlet o tom, co je nad námi a nad těmi nekonečnými možnostmi, a z toho jde strach. Nedávno jsem ležel v posteli a četl o tom, že vesmír je možná konečný a upřímně - vyděsilo mě to. Děsí mě úplně stejně to, že jsme ve vesmíru sami, jako i to, že tam sami nejsme. Zdám se sobě pak ještě menší, než jsem.
Co je nad námi?
Nejsem věřící, ale zbaběle doufám, že tam nahoře něco je. Rozhodně se nerouhám. A pokud jde o mimozemšťany, děsí mě jak možnost, že existují, tak možnost, že neexistují. Každopádně jsem ten typ člověka, který nesnáší, když něco neví. Mám rád věci pod kontrolou.
A když je pod kontrolou nemáte?
Dělám prostě všechno pro to, abych měl věci pod kontrolou, a uklidním se až v momentě, kdy je zase pod kontrolou mám. Nejsem žádný bohém, který dokáže nechat věci plynout. Jsem kombinace flegmatika a workoholika, takže jsem na jednu stranu líný a na druhou stranu jsem extrémně pracovitý. Ale má to svoje výhody, zase nikdy nevyhořím, protože vím, kdy si dát pauzu.
Umělec, sportovec, fyzik... Myslíte víc hlavou, nebo srdcem?
Chlapi mají hlavu, srdce a ještě jednu věc. Já doufám, že jsem mezi celým tím triem našel balanc.