Vražedný panelák ve Stodůlkách. Bydleli tu orličtí vrazi, u manželky jejich popravčího našli ukrytého Kajínka
Seriál Devadesátky, který vysílá Česká televize každou neděli večer a zaznamenává obrovskou diváckou úspěšnost, aktuálně řeší kauzu orlických vrahů. Gang, který po sobě nechával mrtvoly v sudech na dně Orlické přehrady, se podařilo dopadnout až po dlouhých letech. Ačkoliv by se mohlo zdát, že uvězněním aktérů, z nichž někteří jsou už na svobodě a někteří po smrti, se tento případ ukončil, po několika letech se objevila vskutku nečekaná souvislost.
Ludvík Černý byl popravčím skupiny orlických vrahů. Sám měl zbavit života drtivou většinu z obětí gangu, jedinou výjimku tvořila matka dalšího z kompliců Vladimíra Kuny. Tu Černý nezabil osobně, ale poslal jí balíček s trhavinou, který jí vybuchl v ruce. Jeho obrovskou výhodou a zároveň i důvodem, proč na něj policisté nemohli tak dlouho přijít, bylo dokonalé krytí. Skoro žádný škraloup z minulosti, slušné zaměstnání šoféra limuzíny, spořádaná rodina, malý syn. S rodinou žil v panelákovém bytě právě v domě ve Stodůlkách.
Není bez zajímavosti, že jeden z Černého kumpánů se rekrutoval právě z jeho nejbližších sousedů. Petr Chodounský, který se k bandě připojil o něco později a ve finále vyfasoval trest odnětí svobody na 14 let, byl zapletený jak do vražd, tak do dalších obchodů, zejména se zbraněmi. Byl milencem sestry Karla Kopáče, Ireny Meierové, která zosnovala vraždu vlastního manžela, aby získala dědictví a mohla žít právě s Chodounským. Podobně jako Karel Kopáč s Vladimírem Kunou byli i Černý s Chodounským prakticky sousedé a vídali se denně - přátelství pak prostě a jednoduše přerostlo ve spolupachatelství a vztah s Kopáčovou sestrou.
Po vylovení prvního těla z Orlíku v roce 1995 byli Chodounský i Černý vyšetřováni a vzati do vazby, vypadalo to, že s jejich odsouzením dojde i dům na sídlišti ve Stodůlkách většího klidu, než když se v něm střídaly týmy vyšetřovatelů. Vše se ale mělo změnit koncem října roku 2000. V ten den utekl ze své mírovské cely Jiří Kajínek, který po pár dnech dorazil až do stodůleckého bytu Marie Černé. Důvod byl vskutku prozaický. Kajínek totiž s Černým seděl na cele a Černý jej za svou ženou prakticky poslal. Kajínek se tu zdržuje až do osmého prosince téhož roku, kdy jeho návštěvu Černé ukončuje policejní komando. Do těžko uvěřitelného příběhu ale ještě nečekaně zasahuje bývalá manželka Chodounského.
Policisté totiž používají lana, aby se dostali do bytu Černé ze všech stran. Chodounská, která v tu dobu byla s dětmi v bytě o patro výš, když viděla policisty, kteří slaňují dolů, pokusila se jedno z lan přeříznout. Daniele Chodounské pak hrozil za pokus o vraždu policisty až patnáctiletý trest. Nakonec odchází s podmínkou, hájí se tím, že měla strach o svou rodinu a snažila se ji bránit.
Marie Černá nakonec o byt ve Stodůlkách přichází. Po schování Kajínka totiž vychází najevo, že Ludvík Černý byt v roce 1992 získal podvodem, když zfalšoval podpis a razítko magistrátního úředníka. Marie Černá tak musí byt v roce 2003 opustit.