Vynález z Československa. Kontaktní čočky ohromily svět. Co umí dnes?
Když začátkem roku 1961 označilo československé ministerstvo zdravotnictví výzkum kontaktních čoček za neperspektivní, Otto Wichterle se nevzdal. Po letech bádání se mu v den Vánoc téhož roku podařilo vynalézt pomocí domácí stavebnice Merkur první prototyp měkkých kontaktních čoček. Pravděpodobně tehdy netušil, jakou revoluci tím ve světě způsobí…
Tímto objevem český vědec, který by 27. října oslavil své sto deváté narozeniny, změnil život milionům lidí po celém světě. Vývoj kontaktních čoček však pokračoval dál. I díky tomu dnes můžeme vybírat z mnoha odlišných značek a hledat ty, které našim očím sednou nejlépe.
„Aktuálně používáme už třetí generaci silikon hydrogelových kontaktních čoček. Je to jeden z uživatelsky i zdravotně nejlepších typů materiálů. Mají vysokou propustnost kyslíku a není problém je v oku nosit po celý den,“ popisuje optometristka z FOKUS optik, Adéla Holubcová.
Vždy ale záleží na konkrétním typu. Na trhu se běžně prodávají jednodenní, 14denní, měsíční, nebo dokonce roční. „Kontaktní čočky, které jsou určeny jen na jeden den, hned večer po použití jednoduše vyhodíte. V případě, že si pořídíte vícedenní čočky, musíte dbát na jejich správnou péči i hygienu a před spaním je každý večer vyčistit a následně uložit do pouzdra s roztokem. Roční typy obecně nedoporučuji, protože se za tu dobu může na čočce nastřádat velké množství usazenin, které mohou být pro oko vysoce nebezpečné,“ upozorňuje Adéla Holubcová.
Kontaktní čočky vyžadují správnou péči
Jen v Česku se počet pravidelných uživatelů kontaktních čoček pohybuje okolo 150 tisíc. Uvádí se, že každý druhý přitom zapomíná na správnou hygienu, zanedbává preventivní kontroly nebo překračuje bezpečnou dobu jejich nošení a zbytečně si tím ničí zrak.
Právě vícedenní kontaktní čočky jsou totiž navrženy tak, aby propouštěly zdravé množství kyslíku k rohovce. Když uplyne doba jejich životnosti, postupně přestanou plnit svou funkci. To může vést nejen k roztržení čočky, ale také k nepříjemným pocitům pálení očí, zarudnutí či vážným dlouhodobým komplikacím, například k zánětu spojivek či rohovky.
Stejně důležitá je i výměna obalu na kontaktní čočky. V něm se totiž při nesprávném zacházení hromadí velké množství bakterií a plísní. „Každý večer, ještě předtím než uložíte čočky do pouzdra, je potřeba použitý roztok vylít a obal vymýt čistým roztokem, nikoliv vodou, a až poté do něj čočky uložit. Pouzdro vyměňujte nejlépe jednou za dva až tři měsíce,“ objasňuje optometrista z FOKUS optik, Martin Slaný.
Dalším velkým prohřeškem pak bývá spaní v kontaktních čočkách. Přestože lidé vědí, že by s touto oční pomůckou neměli usnout, někdy už se to stalo bezmála 80 %. Tímto neuváženým krokem dokonce stoupá riziko zanesení infekce až šestinásobně.
Může je nosit takřka každý, i děti
Kontaktní čočky dnes mohou korigovat více než 90 % očních vad. Poradí si nejen s krátkozrakostí či dalekozrakostí, ale také s astigmatismem a vetchozrakostí. Navíc nejsou limitovány ani věkem.
„Kontaktní čočky mohou nosit i děti za předpokladu, že dodržují pravidla správného nošení a péče. Rozhodujícím faktorem tak není jejich věk, ale spíše připravenost z hlediska hygienických návyků, schopnosti manipulovat s čočkami a dodržovat pokyny lékaře i rodičů. Vždy je tedy nutné se před jejich používáním poradit s očním lékařem,“ doplňuje Slaný.
Pokud neznáte přesné zakřivení oka, jeho průměr a také ohniskovou vzdálenost, která se ovšem v případě kontaktních čoček od dioptrických brýlí liší, vyvarujte se nákupům korekce na internetu nebo v drogeriích. „Výběr je natolik individuální záležitostí, že je zcela nezbytné poradit se s odborníkem a nepořizovat čočky jen na základě počtu dioptrií,“ uzavírá optometrista.
