Výročí okupace Československa: Desítky let utajované záběry ukazují strach i odvahu

Přesně před 52 lety vpadly bez vědomí tehdejších státních orgánů do ČSSR armády Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska. "Všemu lidu Československé socialistické republiky. Včera, dne 20. 8. 1968, kolem 23. hodiny večer překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů," zaznělo tehdy v rozhlasu.

Přišel ruský voják a Tomáška (†4) s Pavlínkou (†6) umlátil kladivem... Tak vypadala bratrská pomoc!

Vpádem vojsk zemí Varšavské smlouvy násilně skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Skončilo osm měsíců, které později dostaly název pražské jaro, tedy období, které představovalo naději, že i v sovětském bloku se dá žít svobodně a bez strachu. Po příjezdu tanků a obsazení letišť, na kterých přistávala so­větská letadla s další vojenskou technikou, byla obsazena většina důležitých měst.

Ochromení

V důsledku invaze bylo přerušeno roz­hlasové i tele­vizní vysílání, došlo k zatčení a internaci vedoucích československých představitelů – Dubčeka, Smrkov­ského, Černíka a dalších. Masové spontánní protesty obyvatel trvaly týden. Vojska Sovětského svazu na našem území zůstala až do roku 1991.

Jen do konce roku 1968 si podle historiků okupace vyžádala 137 mrtvých, další stovky lidí byly zraněny. Nejmladší obětí byl údajně teprve dvouletý slovenský chlapec, kterého na silnici srazila vojenská cisterna, nejstarší pak dvaaosmdesátiletá česká důchodkyně.

Tajné záběry

Mnoho Čechů a Slováků bylo zabito či těžce zraněno již první den okupace, a to zejména během střetu sovětských vojáků s davem u budovy Československého rozhlasu v Praze. Několik obětí také zahynulo v hořících domech - buď přímo ve svých bytech nebo poté, co ve snaze uniknout ohni vyskočily z oken.

Přímo v Praze se v den okupace pohyboval finský student Alpo Collanus, který si s kamarády chtěl užívat zábavu v zahraničí. Když jim už první noc číšníci v hospodě oznámili, že přijeli Rusové, považovali jejich slova jen za vtip.

Dubčekův syn promluvil o srpnové okupaci: Táta tehdy neměl na vybranou!

„Když jsme ale vyšli z té hospody, viděli jsme na náměstí hloučky lidí, jak se o něčem horečně baví. Zvony ve městě začaly zvonit. Slyšeli jsme hukot letadel. Tehdy jsme nevěděli, že to jsou antonovy a že přivážejí vojáky a techniku na pražské letiště,“ řekl Collanus pro Český rozhlas.

Během cestování si skupina kamarádů natáčela nerůznější záběry, kameru se studentům podařilo vytáhnout i během okupace. Film pak propašovali v igelitovém sáčku za předním světlometem auta a o 50 let světu neznámé záběry se Alpo rozhodl podělit skrz českou ambasádu s tím, že nastal čas, aby lidé v Česku viděli, co s kamarády natočil. Video můžete vidět nahoře.