ZAČÁTEK ASTRONOMICKÉ ZIMY: Nejdelší noc v roce bude magická

Pojem astronomická zima není možné zaměňovat se zimou jako stavem počasí či ročním obdobím. Astronomická zima má časově přesné vymezení, a to přesný začátek a přesný konec, avšak zima klimatická nikoliv. Nicméně i mezi „astronomickou zimou“ a zimou coby ročním obdobím existuje vztah.

Winter is coming

Samotné období zimy v našich zeměpisných šířkách je způsobeno zprostředkovaně přes nižší příjem energie ze Slunce, jelikož Slunce nevystoupí tak vysoko nad obzor jako v létě, a navíc se na naše území dostávají studené vzduchové hmoty, což souvisí s polohou tlakových útvarů, jejichž pozice je rovněž ovlivňována nerovnoměrným příjmem tepla. Během zimního slunovratu dopadají paprsky kolmo na obratník Kozoroha, který je na jižní polokouli a nám na severní polokouli začíná „astronomická zima“. Zatímco klimatologicky začíná zima od 1. prosince.

Dlouhá noc

Astronomická zima letos začne 21. prosince. Slunce bude v pravé poledne nad jižním obzorem za celý rok nejníže. Na severní polokouli planety zažijeme nejkratší den a nejdelší noc. V období zimního slunovratu jsou nejdelší, až šestnáctihodinové noci. A podle starých pověr to bude hodně magická noc.

Shrnutí zimního slunovratu

Slunce svítí kolmo na obratník Kozoroha

Den trvá 8 hodin, noc 16 hodin

Na severní polokouli začíná zima

Dny se začínají prodlužovat

Začátek astronomické zimy

První dny zimy budou v Česku provázet teploty až osm stupňů nad nulou, za sněhem budete muset na hory. Ochlazení můžeme očekávat až po Štědrém dni. Slunce je v době zimního slunovratu nejníže nad obzorem a začne se od jižního obratníku zvolna vracet zpět k rovníku. Zimní slunovrat obvykle nastává 21. prosince, ale může se měnit. Například v příštím roce či v roce 2023 nastane až 22. prosince.

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek