Žádný výstřih a šaty po babičce: Moderátorky ČT3 jsou ještě větší retro, než jsme čekali
Retro studio
Jako by televizní dramaturgové chtěli, aby penzisté zapomněli na těžkosti dnešních dnů a zakonzervovali je raději v dobách dávno minulých. Na nově spuštěném kanálu ČT3 jim servírují pořady, v nichž ty pětatřicet let staré jde považovat za až moc odvážnou modernu.
Jenže stejně tak bohužel pojali i studio, z něhož se třikrát denně vysílá okénko zpravodajství a zajímavostí a hlasatelky odtud uvádějí nadcházející pořady. Všude jsou zde různé květinové výzdoby a kapradí, flory je tu jak v botanické zahradě. Tu zahlédneme starodávný telefon nebo lampu jak z první republiky, na věšáku zase buřinku (!). Dojem kazí jen moderní bílý stolek nebo sedačky jak z Ikey, jinak jde o výstavu vybavení z dob dávno uplynulých.
Čtěte také: Jaké hlasatelky měli televizní diváci dřív rádi?
Návrat normalizace
Celé to zkrátka vypadá, jako by scéna vypadla z normalizačních nekonfliktních pořadů. Je až s podivem, že notebook moderátorky zpravodajského bloku nenahradili počítadlem s kuličkami ze Sovětského svazu a plochou televizi starou černobílou Teslou.
Ještě překvapivější ale je, jak se kostymérky vyřádily na moderátorkách. Velké květinové vzory jak pro prababičky nebo jednobarevné šaty ve střihu, který by byl moderní možná naposledy v šedesátých letech, tu působí jako pěst na oko. Že by žena ukázala výstřih? Neexistuje, tedy kromě jedné středeční výjimky, jinak musí být schovaný.
Čtěte také: ČT spustí program pro seniory. Co vše plánuje?
Moderátorky z muzea
A výběr barev také překvapuje. Převažují podzimní (asi jakože podzim života, chápeme), takže i šaty komplet v hnědé vás tu nesmí překvapit. Copak si vážně někdo myslí, že babičky a dědečkové by byli pohoršení, kdyby moderátorky dostaly něco, co nevyšlo z módy před desítkami let?
Nápad vytvořit televizní kanál pro naše nejstarší je výborný, zajímalo by mě ale, jestli někdo těm, kteří ČT3 připravují, řekl, že i řada devadesátiletých dnes má notebook, Instagram a Facebook a že rozhodně ne úplně všichni žijí myšlenkami za Masaryka…