Záhada Stonehenge rozluštěna: Vědci zjistili, odkud pochází obří balvany

Nejznámější megalitická památka na světě leží zhruba 13 km na sever od Salisbury v anglickém hrabství Wiltshire. Stonehenge se skládá z kruhového valu s příkopem postaveného kolem roku 3 100 př. Kr. a kruhu obrovských stojících kamenů, který byl postaven v jeho nitru podle odhadů kolem roku 2 500 př. Kr. Nejpopulárnější pravěký monument v Evropě je obestřen mnoha otazníky. Nyní byla konečně jedna ze záhad rozluštěna.

Odkud pochází obří balvany

Stonehengeské monolity pochází z místa, o kterém odborníci dlouho uvažovali. Pocházejí z asi 25 kilometrů vzdálené lokality Marlborough Downs. Geochemické testování prokázalo, že 50 z 52 šedých a křemičitě pískovcových megalitů má stejné složení jako tamní pískovce. Tým pod vedením geomorfologa Davida Nashe z Brightonské univerzity uveřejnil v časopise Science Advances.

Tajemstvím však stále zůstává, jak dávní obyvatelé Anglie před čtyřmi a půl tisíci let obrovské až třicetitunové balvany přesunuli přes takovou vzdálenost.

Stonehenge odhalil další své tajemství! Co o této záhadě ještě nevíme?

Stonehenge se skládá z kamenů dvou druhů. Větší kameny, o kterých vědci hovoří, a pak menší dolerity, jež jsou tmavší. Dolerity museli pravěcí obyvatelé na místo dopravit z víc než 200 kilometrů vzdálených Preselských vrchů v jihozápadním Walesu.

Jak to vědci zjistili?

Aby došli vědci k závěru, museli nejdřív pomocí rentgenové fluorescence prozkoumat všechny zbývající stonehengeské monolity. Následně potvrdili tak, že většina z nich má velmi podobné chemické složení a pochází ze stejného místa. Krom toho studovali různé vzorky konkrétního druhu pískovce Stonehenge z různých míst z celého jihu Anglie od Norfolku po Devon.

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek