Zločiny Velké Prahy: Co znamenala která hodnost a která postava měla nejvyšší plat
Jméno: Martin Nováček
Hraje: Denis Šafařík
Hodnost: Policejní agent
Komentář Radka Galaše
Co tato hodnost znamená: Policejní agent je úřední titul. První třída vlastně znamenala, že jde o „bažanta“, začínajícího. Po určité době dosáhl na další úřední stupeň, to se pak stal agentem druhé třídy, a po absolvování praxe, školení a dalšího vzdělávání se mohl dostávat výš a výš. Ale bylo to složité a dlouhodobé.
Jakou měl zodpovědnost: V našem případě pracoval na oddělení, které se zaobíralo vraždami, násilnou trestnou činností a podobně a měl na starosti prakticky všechno, co mu uložil jeho nadřízený. V tomto případě, jak je vidět i ve Zločinech Velké Prahy, velmi často plnil funkci kriminalistického technika. Tehdy neexistovalo něco jako dnešní výjezdová skupina, tedy, že by na místo činu přijeli technik, fotograf, biolog a podobně. Takové materiály si museli policisté v terénu obstarávat sami. Agent první třídy plní v rámci své nejnižší funkce tyto úkoly. Je v podstatě detektiv, ale navíc je „bažant“, takže dostává úkoly jako: „Přines, odnes, zjisti, udělej, vyfoť, sejmi otisky, odlij stopy,“ a podobně.
Podrobnější informace: Po vzniku republiky se přejímala ještě řada věcí z dob Rakouska-Uherska, a to nejen díky recepční normě, ale především díky selskému rozumu. Jestliže Rakousko budovalo funkční policejní aparát, tak Čechoslováci, byť Rakousko-Uhersko neměli po vzniku republiky rádi, měli tolik rozumu, že nezrušili fungující věc jen kvůli tomu, že byla rakouská.
Policejní hierarchie byla neuvěřitelně složitá. Zjednodušeně se dělila na politické a policejní úředníky, na nižší a vyšší úředníky, podle platových stupňů, na uniformovanou a neuniformovanou stráž a tak dále. Zatímco například uniformovaná stráž měla řadu různých hodností, na kriminálce to zas tak divoké nebylo, tam bylo hodnostních stupňů poměrně málo.
Jméno: Hynek Budík
Hraje: Jaroslav Plesl
Hodnost: Vrchní inspektor
Jméno: Rudolf Havlík
Hraje: Jiří Langmajer
Hodnost: Obvodní inspektor
Komentář Radka Galaše:
Kdo vlastně byl vrchní inspektor: Kdybych to přirovnal k dnešku, tak je to v podstatě vedoucí odboru.
Jaký je rozdíl mezi vrchním a obvodním inspektorem: Jednak platová třída a jednak je to další, vyšší funkční odlišení. První republika měla v tomto směru jednu takovou drobnou nevýhodu, protože těchto různých titulů a podtitulů existovalo u policie zhruba jednatřicet.
Podrobnější informace: Dneska máme krásný přehledný hodnostní systém, jenže tehdy u policie nic nešlo jednoduše. Nebyla totiž vojensky organizovaná. Četnictvo ovšem takový hodnostní systém, až na malé odchylky, už mělo. Přejímalo spoustu věcí od armády, jelikož bylo ve svých počátcích podřízeno ministerstvu obrany, zeměbrany a války, tedy vojákům. Pod vnitro se dostalo až v roce 1918, policie ale nikoliv. Té se říkalo civilní sbor, což však neznamenalo, že by ji tvořili civilisté. Jednalo se o lidi ve služebním poměru.