Změna času se blíží, spát budeme o hodinu méně: Skutečně je to pro naše tělo prospěšné?
V neděli 27. března se nám změní zimní čas na letní. Hodinky si tak posuneme z 2:00 na 3:00. Spát budeme zas o trochu méně. Proč se časy mění a skutečně je to pro naše tělo dobrá změna? Dřívější plány nasvědčovaly tomu, že už loni se měly hodinky ve státech Evropské unie posouvat naposledy. Vlivem koronavirové pandemie se však státy nedokázaly dohodnout na tom, který z časů má zůstat. Zda tato změna někdy vejde v platnost, je tak v současné době nejisté. Amerika však už k této změně přistoupila a její obyvatelé si příští jaro posunou hodinky na letní čas naposledy. U toho také už zůstanou.
Standardním časem je středoevropský čas, na který si hodinky znovu nařídíme v říjnu 2022. Teď je čas na léto! Při tom letním se používá čas, který je posunut o jednu hodinu vpřed. Spát tak budeme méně, dny však budou zase o kousek delší. Účelem letního času byla primárně úspora elektrické energie, která je využívána pro večerní osvětlení.
Jeho kořeny sahají až k první světové válce
Historicky narážel na letní čas už americký státník Benjamin Franklin v roce 1784. V dopise, který adresoval magazínu Journal of Paris, navrhoval, aby lidé chodili spát dříve, protože dřívějším vstáváním lépe využijí denní světlo. Poprvé byl letní čas v řadě evropských zemí zaveden za první světové války, a to v roce 1916. Šlo napříkald o Německo, Rakousko-Uhersko, Velkou Británii nebo Švédsko. Amerika se k této zvyklosti přidala o dva roky později.
Ačkoliv se v některých zemích od letního času na roky upustilo, i české země se k němu za druhé světové války vrátily. Zaváděl se a poté rušil. Trvale byl v Československu zaveden v roce 1979. Dříve trval letní čas půl roku. Dnes je jeho délka stanovena na 7 měsíců. Používání letního času bylo harmonizováno legislativou Evropské komise. Smysl má letní čas hlavně v zemích mírného pásu. V tropickém pásu se letní a zimní dny neliší natolik, aby to mělo vůbec smysl. To stejné v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku.
Sluneční svit odbourává chmury a deprese
Podle studie profesora Josého Maríi Martína-Olalla z Univerzity v Seville ovlivňuje denní biologický rytmus člověka záření slunce. Vstávání neodpovídající slunečnímu svitu může tak způsobovat vážné deprese. Ve své studii byl přesvědčen, že letní čas pomáhá cyklus spaní synchronizovat. V létě, kdy je dříve světlo, by se nám tak mělo vstávat o něco lépe než do chladných a temných zimních dní. To je samozřejmě ovlivněno i tím, že se sluncem přichází potřebná energie na každodenní povinnosti.
Ačkoliv hlavním argumentem pro zavedení letního času byla právě úspora energie, podle většiny energetických gigantů se spotřeba posunem času nemění. Na to reagoval americký Senát, který minulý týden jednomyslně schválil návrh zákona, kterým střídání času ruší. Amerika by tak do budoucna měla zůstat pouze u letního času. Obyvatelé USA tak příští jaro naposledy přejdou na letní čas a u toho už zůstanou. My si na takovou jednotnost zřejmě ještě několik let počkáme. Na dalších pět let minimálně.
Pro co jste vy? Zrušit střídání času, a nebo ponechat?
Zdroj: medicalxpress.com, wikipedia.org, congress.gov, almanac.com
Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek
Související články
V nové kavárně na Pankráci zaplatíte kryptoměnami. Těšit se můžete na prvotřídní kávu i vzdělávací kurzy
Nečekaný vánoční hit! Červená krabička letos bude pod řadou stromků
Tesco se zapojí do podzimní Sbírky potravin ve více než 180 obchodech i online
Rick Owensova odvážná kolekce jaro/léto 2025: Láska k New Yorku a inovativní design
