Známé i méně známé velikonoční tradice. Jak se vyhnout hádkám po celý rok?
Jaro už je tady a s ním se blíží i oblíbené Velikonoce, které jsou plné lidových tradic spojených s tímto rozkvétajícím obdobím. Velikonoce jsou ale hlavně jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, protože oslavují Ježíšovo zmrtvýchvstání.
Letošní Velikonoce vychází na polovinu dubna, konkrétně se koledníci můžou těšit na 18. dubna (Velikonoční pondělí). Ovšem proces Velikonoc začíná už Květnou nedělí a trvá po celý týden.
Květná neděle
Květná neděle je začátkem předvelikonočního týdne. Často je označována také jako Palmová, protože tento den přijel Ježíš Kristus do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali právě palmovými listy. V Česku jsou však palmové listy jen těžko k dostání, a tak je nahradily kočičky, jinak tedy kvetoucí jíva.
Když se kočičky posvětí v kostele, tak mají ochrannou moc. Podle deníku blesk.cz pak chrání člověka před zimnicí, bolestí v krku, ale také před blesky či krupobitím. Kočičí proutky mohou rovněž působit proti čarodějné moci či zlým silám.
Takže si je letos nezapomeňte nasbírat do váziček, možná vám zachrání nejen „krk“. A taky nezapomeňte, že v tento den by se nemělo péct nic z mouky, aby nezapekl květ obilím a stromům. A pokud jste se na Květnou neděli narodili, tak máte kouzelné dovednosti. Třeba rozumíte řeči rostlin...
Modré pondělí
Tento den si křesťané měli odpočinout a nepracovat. Stejně tak i studenti, kterým začínaly velikonoční prázdniny. Modré pondělí je zároveň symbolem začátku pořádného velikonočního úklidu. Na tento den se kostel zdobil modrými stuhami, které podle portálu living.iprima.cz symbolizují čistotu a nevinnost.
Žluté úterý
Žluté neboli také Šedivé úterý bylo spojeno s pořádným úklidem. Šedivé je pojmenováno zřejmě proto, že se z domu či bytu vymetaly pavučiny. Ale také se myla okna nebo se malovalo. Všechno to vedlo k tomu, aby se vymetly všechny nečistoty, a to i v duchovním smyslu.
Škaredá středa
Škaredá středa je, po třech předchozích dnech, prvním významným dnem pro křesťany. V tento den totiž Jidáš zradil Ježíše Krista, který byl poté uvězněn, odsouzen a umučen na kříži. Jidáš si svých vydělaných třicet stříbrných ale neužil, protože ho tížilo svědomí a později se oběsil. Na stránce living.iprima.cz se zároveň píše, že se lidé v tento den nesmí mračit ani škaredit, jinak jim to zůstane po celý rok. Takže nasaďte úsměv, ať se pak netrápíte tím, že budete vypadat jako Jidáš.
Zároveň se tento den vymetají saze z komína, což je nejen praktické, ale i symbolické, protože se vymetou i zlé síly. Taky by se nemělo jíst maso ani jiná tučná a honosná jídla. Sahalo se po jídlech, která vypadala nepovedeně a škaredě. Takže když si uděláte trhance či nějaké jiné placky, které potrháte, určitě nešlápnete vedle.
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je odvozen od zeleného mešního roucha nebo také od zelené stravy. Tento den utichly zvony. Kdo tento moment zachytil, tomu zacinkaly peníze. Hluk zvonů nahradili chlapci, kteří dělali na vesnicích hluk pomocí řehtaček, klapaček a dalších nástrojů. Zelené jídlo se jedlo hlavně kvůli zdraví, které pak zůstane podle pověry celý rok. Špatně není ani zelené pivo. Pekly se také jidáše, který připomínají provaz, na němž se oběsil. Nezapomeňte také, že na Zelený čtvrtek se podle portálu prozeny.blesk.cz nemá nic půjčovat a ani se hádat. Tím si zajistíte, že se vám hádky budou celý rok vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když tento den spálíte smetí, hodíte ho přes plot nebo vynesete na rozcestí, opustí vaše stavení hmyz i myši.
Velký pátek
Velký pátek je spojený s ukřižováním a pohřbem Ježíše Krista, proto tento den drží křesťané půst újmy, nejí maso a mohou se najíst jen jednou za den. Také se k tomuto dni váže pověra, že se otevírají skály a hory, které vydávají své poklady. Na Velký pátek by hospodyňky neměly prát prádlo, protože by se místo vody mohlo namáčet do Kristovy krve. Také by se nemělo orat nebo kopat. Hospodyňka musela také hlídat, aby tento den nikdo nic neodnesl z domácnosti, protože by jinak mohlo ubýt jmění.
Bílá sobota
Bílá sobota je jediným dnem v roce, kdy se v kostelech nekonají bohoslužby, protože je to den hlubokého smutku. Smutek se však ukončuje hlavním obřadem vigilií, který začíná s koncem soboty, tedy po setmění, na Velkou noc. Podle serveru novinky.cz se na Bílou sobotu mohlo skoro vše, hlavně se tedy pozornost měla soustředit na úklid, ale také se pletly pomlázky, zdobila se vajíčka a začínaly se péct dobroty, jako je třeba velikonoční mazanec.
Velikonoční neděle
Pomalu se blížíme do finále. Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem. Ježíš Kristus totiž vstal z mrtvých, což se musí každý rok náležitě oslavit. Tento den si lidé nechávají posvětit jídlo, a to třeba i beránka nebo mazanec. To pak sní, ale nezapomenou tímto pokrmem ani obdarovat své hosty. Posvěcené pečivo nosí i do svých hospodářství, aby se jim dařilo.
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí je spojeno s pomlázkou a veselím. Koledníci dostávají za „výprask“ kraslice, sladkosti a ti starší i něco ostřejšího. Někde chlapci polévali děvčata vodou, jinde zase dívky polévaly je. Smyslem vyšlehání je, aby dívky a ženy byly stále mladé, krásné a zdravé. Dříve také lidé tento den objímali stromy, což jim mělo dodat sílu. Taky nesmí chybět dobrý a vydatný oběd.