Achillova pata Evropy jako tajné Putinovo eso: Obsazením průsmyku by dostal do hrsti celé Pobaltí
V oblasti polsko-běloruské hranice roste znepokojení. V lesích nedaleko strategického Suvalského průsmyku byla totiž zaznamenána přítomnost vojenských složek žoldnéřské skupiny wagnerovců. Místo, které bývá označováno za Achillovu patu Evropy, představuje prostor, kde by mohlo s největší pravděpodobností dojít k potenciálnímu střetu jednotek NATO a Ruska. V takovém případě by Putinovy jednotky mohly odříznout celé Pobaltí od zbytku Aliance, varuje odborník na politickou geografii Jan Kofroň, se kterým mluvil server Voxpot.
Kritický bod, v jehož bezprostřední blízkosti se nacházejí převážně lesy a jezera, je dlouhý zhruba 70 kilometrů. Na idylicky vyhlížejícím místě se však může snadno odehrát hororový scénář – střet mezi dvojicí vojenských velmocí jako je Severoatlantická aliance a Ruská federace. Východní část Suvalského průsmyku sousedí s Běloruskem, zatímco západní konec se nachází blízko Kaliningradské exklávy, tedy ruského území.
Obsazením horského úseku by ruský prezident Vladimir Putin efektivně izoloval pobaltské státy od zbytku NATO a Moskva by ani nutně nemusela všechny tři státy (Litvu, Lotyšsko a Estonsko) okupovat – stačilo by jen zadržet zásobování. I proto, že Putinovy jednotky aktuálně vyčerpává vojenský střet na Ukrajině, kterou Rusko okupuje, skutečný vojenský střet v oblasti považují experti v tuto chvíli za spíše nepravděpodobný. I přesto je aktuální přítomnost jednotek Wagnerovy skupiny na bělorusko-polské hranici důvodem k obavám.
Situace s wagnerovci je nejasná
O tom, že je třeba v pozornosti věnované Suvalskému průsmyku zůstat bdělý, je přesvědčený i politický geograf Jan Kofroň, se kterým se o aktuálním vývoji u polské hranice a významu klíčového koridoru pro strategickou rovnováhu v regionu bavil zpravodajský web Voxpot.
„Jejich počty (wagnerovců) v tuto chvíli nejsou nikterak enormní, minimálně ne poblíž Suvalského koridoru. Samozřejmě, že v okamžiku, kdy do těchto regionů zamíří tisíce příslušníků nejen wagnerovců, ale i konvenčních ruských, případně běloruských sil, musí Severoatlantická aliance zareagovat a začít tam přesouvat vlastní jednotky. To se ale v této chvíli neděje,“ uvedl Kofroň.
Podle něj je úloha vojenské skupiny pod vedením Jevgenije Prigožina v Bělorusku spíše relevantní pro vnitřní politiku státu – „zčásti podporovat režim Alexandra Lukašenka, zároveň mu ale naznačovat, kde jsou limity jeho vlastní politiky“. Situace wagnerovců v Bělorusku je však v posledních dnech složitá a především nejasná – minulý týden se totiž objevila informace, že drtivá většina bojovníků míří zpět do Ruska. Přišel s ní telegramový kanál VChK-OGPU, který má blízko ke špičkám ruské armády.
NATO má jasnou převahu
Kofroň se v rozhovoru rovněž zamyslel na postupem NATO v případě, že by ze strany Ruska k zablokování Suvalského průsmyku skutečně došlo. Aliance by se logicky snažila blokovat Baltské moře, což by zejména v prvních dnech nebylo úplně jednoduché – i proto, že Rusové v Kaliningradské oblasti disponují protilodními raketami, dieselovými ponorkami a dalším obranným vybavením.
„Postupně by se ale karty obrátily. Severoatlantická aliance má totiž v oblasti jednoznačnou převahu, která vstupem Švédska do NATO ještě zesílí,“ dodal expert.
Související články
Putin začne válku s NATO brzy, varuje Estonsko. Třetí světová nebude, tvrdí Šándor
Putin myslel, že Ukrajina kapituluje. Šéf Kremlu se ve svém plánu přepočítal, tvrdí expertka
Lukašenko dává ruce pryč od Putina: O záměru napadnout Ukrajinu jsem nevěděl, tvrdí. Prý mu ale slíbil, že mu bude krýt záda
Vladimir Putin vyrazil lovit selfíčka: Zapózoval s malou holčičkou i novomanželi
