Dominik Feri míří na 3 roky do basy: Co ho čeká, jak z toho chce vykličkovat a kdy může vyjít ven
Exposlanci Dominiku Ferimu v ponděli u pražského městského soudu zhasla jedna z posledních nadějí na to, že se vyhne vězení. Soudce totiž zamítl Feriho odvolání a potvrdil tak tříletý nepodmíněný trest. Feri přímo na místě novinářům včetně reportéra eXtra.cz řekl, že se dovolá k Nejvyššímu soudu. Jakou má šanci na úspěch? A co ho může ve vězení čekat?
Bývalý poslanec Dominik Feri sice k pondělnímu soudu ohledně své obžaloby ze znásilnění přicházel s úsměvem, ten mu však na tváři po vynesení rozsudku ohledně jeho odvolání velmi rychle zamrzl. Soud totiž jeho odvolání proti rozsudku zamítl a naopak obětem navýšil odškodné.
Feri je tak pravomocně odsouzen k tříletému trestu odnětí svobody nepodmíněně. "Žít v právním státě znamená respektovat i ty rozsudky, se kterými bytostně nesouhlasíme, a o věcech, které se nikdy nestaly. Mohu jenom uvést, že ve věci bude přirozeně podáno dovolání. Trvám na tom, že k žádnému znásilnění nikdy nedošlo," sdělil Feri stručně novinářům včetně redaktora eXtra.cz při odchodu z jednací síně. Co však dovolání vlastně znamená?
Dovolání nemá odkladný účinek
Jak uvádí web Nejvyššího soudu, kam dovolání směřuje, jde o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadat jen pravomocná rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže tento soud rozhodl ve II. stupni (tj. v řízení o odvolání nebo v řízení o stížnosti rozhodl krajský nebo vrchní soud) a zákon (trestní řád) to připouští.
Dovolání lze zároveň podat jen ze zákonem stanovených důvodů (tzv. dovolací důvody) a dovolání podané jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné. Důležité je, že podané dovolání nemá odkladný účinek, tzn. předcházející rozhodnutí zůstává pravomocné. Dovolací soud však může, pokud k tomu shledá závažné důvody, odložit jeho vykonatelnost, v civilním procesu pak zcela výjimečně i právní moc.
Nejvyšší soud většinu dovolání odmítá bez jednání pro bezdůvodnost. Pokud by odmítl i Feriho případ, zbývá mu už jen Ústavní soud.
Kdy může být Feri podmínečně propuštěn
Podmíněné propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody na svobodu může v Česku následovat tehdy, pokud odsouzený svým chováním a plněním svých povinností prokázal své polepšení a může se od něj očekávat, že povede do budoucna lepší život, nebo pokud soud přijme za dovršení jeho nápravy záruku.
Podmíněné propuštění může mít také formu podmíněné amnestie, kdy rozhodnutí není závislé na předchozím chování ani posouzení odsouzeného, případně formu podmíněně udělené milosti.
Zákon zná dva druhy podmíněného propuštění, a to prosté podmíněné propuštění nebo podmíněné propuštění s dohledem.
U většiny trestných činů se může požádat o podmínečné propuštění po uplynutí poloviny trestu, u méně závažných činů i po jedné třetině. Feri je však stíhán za znásilnění a zde platí přísnější podmínky. U závažných trestných činů je tak možné požádat o propuštění až po uplynutí dvou třetin trestu.
Stane se Feri ve vězení "mončičákem"?
Věznice nejsou už z podstaty věci místa, kde by chtěl běžný člověk trávit čas. Pro některé odsouzené to pak platí dvojnásob. Je známo, že například pedofilové mají život ve vězení těžší než jiní vězni. Dostali proto označení MON, tedy možná oběť násilí.
Je pravděpodobné, že Dominik Feri by dostal stejné označení. A to nejen proto, že jedné z jeho obětí ještě nebylo v době spáchání skutku ani 18 let. Především je však známou osobou se širokým mediálním dosahem. A takové to mají ve věznicích rovněž těžší.
Ostatní vězni takovým chráněncům přezdívají mončičáci. „Vyhodnocujeme rizika, která oni tedy nesou, a podle toho nastavujeme ta bezpečnostní kritéria. Jedním z nich je i oddělené umístění na celu nebo místnost, kde nemohou být v takovém riziku eventuálního napadení od jiných spoluvězňů,“ uvedl před lety pro Českou televizi Pavel Horák, náměstek pro vzdělávání a odborné zacházení Vězeňské služby ČR.