Drahé energie trápí Česko: Ekonomové se neshodnou, jestli a kdy zestátnit ČEZ
Pokud chce stát zastropovat ceny elektřiny, zestátnění energetického gigantu ČEZ je jediná možná cesta, uvedl pro server Seznam Zprávy analytik Michal Šnobr. Redakce eXtra.cz oslovila dva ekonomy, co si o tom myslí. Podle Lukáše Kovandy je možným řešením spíše rozdělení ČEZu na jednotlivé části, z nichž některé by ovládl a jiné umístil na burzu. Jeho kolega Jan Bittner si myslí, že tak zásadní krok by se měl odehrát v méně kritické době a určitě ne pod časovým tlakem. Pro lidi v nouzi navrhuje zřídit sociální tarif.
„Realita je taková, že vykoupení minoritních akcionářů jde udělat podle zákona tak, že minimálně dvě třetiny z té částky zaplatí ČEZ, který na to dnes peníze díky vysokým cenám elektřiny má. A z jedné třetiny by to zaplatil stát,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy analytik Michal Šnobr, jak by se dalo provést zestátnění firmy ČEZ ve snaze snížit ceny elektřiny.
"Ať už znárodnění ČEZ, nebo znárodnění výroby, protože to je jediná možnost, kdy by stát jako stoprocentní vlastník výroby, případně ČEZ, mohl svým způsobem pro určitý výsek trhu, pro část domácností, stropovat ceny energií, aniž by to zatěžovalo státní rozpočet. Ale šlo by to vlastně na úkor hospodaření ČEZ. To jde zařídit, je to i jeden z důvodů, proč Francie znárodňuje největší energetiku Électricité de France. Je to i to, co vlastně prosadili na Slovensku," dává Šnobr konkrétní příklady ze zahraničí.
Lukáš Kovanda: Rozdělme ČEZ na několik částí
Vysoké ceny energií se stávají pro mnoho českých domácností tématem číslo jedna. Zeptali jsme se proto dvou ekonomů, zda je výše uvedený návrh cestou, jak snížit ceny elekttřiny, nebo je lepší se zaměřit na jiné možnosti.
"Za mě je možným řešením rozdělení ČEZ," uvádí pro eXtra.cz ekonom Lukáš Kovanda. "Stát by postupně stoprocentně ovládl ty části ČEZ, které mají v gesci jadernou energetiku, cenotvorbu elektřiny a zřejmě také distribuci elektřiny. Pak by vyčlenil část, která má v gesci například obnovitelné zdroje, a tu by dal třeba z padesáti procent na burzu," vysvětluje ekonom.
"ČEZ by se tak rozdělil na dvě části. Jednu by plně ovládal stát a mohl určovat ceny elektřiny, a tedy je i zlevnit firmám a domácnostem. Zároveň by pod sebe plně vzal výstavbu nových jaderných bloků, které nutně potřebujeme, ale které menšinoví akcionáři nyní nechtějí stavět bez garancí státu. Druhá část ČEZ by se zčásti, jako nyní, obchodovala na burze a stát by ji vlastnil tedy jen částečně," dodává Kovanda, co by podle něj bylo ideální řešení.
Jan Bittner: Ať vláda zavede sociální tarif
Obezřetný je v otázce zestátnění ČEZu ekonom Jan Bittner: "Souhlasil bych s tím, ale myslím si, že by se tak zásadní krok měl odehrát v méně kritické době a určitě ne pod časovým tlakem," myslí si. Současný stav podle něj určitě není ideální. "Je skutečně paradoxní, že stát vlastní majoritu v ČEZu ze strategických důvodů, ale přitom nemůže ovlivňovat jeho činnost podle svých představ. Stát se jako akcionář zkrátka musí chovat jako firma, čímž si znemožňuje sledování sociálních, klimatických nebo třeba geopolitických cílů," dodává.
Cestou je podle něj speciální tarif pro skupiny ohrožené chudobou. "Pokud jde o další opatření k ovlivnění cen energií: Krátkodobě se nabízí vládní pomoc prostřednictvím sociálního tarifu, který bude na jednu stranu pomáhat se skokově vyššími účty za energie, ale současně zachová cenovou motivaci k úsporám a přechodu na jiné zdroje energie. V delším horizontu má dnešní situace postrčit vládu k razantnímu přechodu na obnovitelné zdroje energie, mimo jiné proto, že závislost na fosilních palivech nás bude vždycky držet v šachu nedemokratických režimů," myslí si ekonom.