Trendy
válka na Ukrajině StarDance 2024 Zrádci (reality hra) Bachelor Česko 2024

eXtra.cz vyvrací fake news: Internet už ví, jak zlevnit energie. Většina nápadů jsou naprosté nesmysly

Levné energie: Většina nápadů, co koluje internetem, jsou naprosté nesmysly
Zdroj: Profimedia
Předchozí Další
dezinformace

Znárodnit elektrárny, zavřít burzu s elektřinou, přestřihnout dráty. Internet je plný skvělých nápadů, jak zlevnit elektřinu. Akorát, že by ničemu nepomohly. Třeba největší český výrobce ČEZ na burzu posílá jen pět procent elektřiny, kterou vyprodukuje. Problém je jinde a musí se řešit jinak, jak vysvětlují analytici.

V Evropě je málo “energií”. Ropy, plynu i elektřiny. Týká se to bohužel všech. Na internetu přitom kolují nápady, že nejlepší bude hranice pro energie zavřít a hned bude v Česku lépe. Jenže nebude - ropa a plyn by chyběly nám, jinde zase elektřina. Dopadli bychom jako na začátku covidu, kdy si země syslily roušky - s tím rozdílem, že roušku doma vyrobí skoro každý, na rozdíl od ropy. Nebo jako za komunismu, kdy jednou byly sklenice, ale ne víčka, a podruhé víčka, ale ne gumičky. Nehledě na to, že ani za komunismu jsme nebyli od okolního elektrického světa úplně odstřižení.

„Stali jsme se kolonií západní Evropy, kdy dodáváme naši elektřinu, kterou vyrábíme v našich elektrárnách, které byly postaveny za naše peníze, a dodáváme ji za naprosto nevýhodných podmínek na lipskou burzu, abychom si ji následně kupovali zpět,tvrdí například aktivista Jindřich Rajchl, jak uvádí web cedmohub.eu. Hlavním viníkem je podle něj i dalších burza v Lipsku. Na tomhle největším komoditním tržišti na světě se handluje nejen s elektřinou, ale třeba i s plynem a dalšími komoditami.

Odejít z burzy by znamenalo odepřít si vstup do supermarketu, kde ho můžeme narychlo shánět, když je potřeba. “Když pomineme všechny ostatní důvody, proč to nedělat, tak i samotná představa, že si plyn jen tak nakoupíme v Rusku jako dřív, je iluze. Moskva není charita, obchod s Evropou pro ni byl výhodný mimo jiné proto, že jsme plynu nakupovali tolik. Nějakých devět miliard kubíků ročně pro české odběratele Rusy vůbec nebude zajímat,” míní analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.

Celé fungování evropského trhu s elektřinou je složité. A to, čemu nikdo pořádně nerozumí, se dá snadno využít jako obětní beránek. Kromě Rajchla to zkouší i další samozvaní energetičtí experti na sociálních sítích. “Těch se teď vyrojilo skoro tolik, jako před dvěma lety touto dobou epidemiologů-samouků,“ říká Truchlá.

Burza nám vydělává - i na další reaktory

Předseda SPD Tomio Okamura jde ve své argumentaci ještě dál: tvrdí, že je to Evropská unie, kdo nás nutí v tomto poměrně příjemném univerzitním městě na východě Německa odevzdat veškerou elektřinu, která by jinak stála pouhé halíře.

Ti, kdo toto tvrdí, nejspíš jen neumí počítat. Okamura a další ale pomíjí ještě další zásadní fakta: čeští výrobci elektřiny v Lipsku začali obchodovat už v roce 2003, tedy o rok dřív, než Česko vůbec do EU vstoupilo. A obchodují tam dobrovolně, protože je to výhodné. Nic je k tomu nenutí – nejsme už totiž v minulém režimu. „Jestli tedy obchodování s elektřinou v Lipsku někoho trápí, měl by si stěžovat u tuzemských energofirem, EU s tím nemá nic společného,“ míní Truchlá.

Zdejší výrobci navíc v Lipsku vydělávají – což může fungovat jenom proto, že na burze prodávají svou elektřinu dráž, než ji nakupují. Tedy žádné prodávání za levno do Německa a nakupování draze nazpět. Výrobci to ale nedělají ani na úkor „našinců“: třeba polostátní ČEZ na burzu posílá jen asi pět procent výroby, 95 procent vyrobené elektřiny zůstává doma, u českých odběratelů. No a ze zisků ČEZu zase chce stavět český stát další jadernou elektrárnu.

Jak na drahotu?

Zakopaného psa najdeme jinde. Domácí cena elektřiny se s tou na burze vzájemně ovlivňuje a v Evropě je teď energií málo. Česku hrozí chybějící plyn, Francie si nedokáže poradit s nefunkčními jadernými reaktory a
v Norsku mají potíže zase vodní elektrárny.

Za normálních okolností je to právě evropská burza, která umí zařídit, že se energie dostanou ke všem, kdo je právě potřebují. Jako první k zájemcům nasměruje nejlevnější elektřinu, hlavně z jádra, slunce a větru. Pak přichází na řadu postupně dražší a dražší zdroje. A ten úplně nejdražší zdroj určí „last moment“ cenu elektřiny. Ta je na rozdíl od zájezdů velmi nevýhodná. Musí ji nakupovat ti, kteří si proud z různých důvodů nenasmlouvali dopředu a potřebují ho akutně sehnat.

Od loňského podzimu může za drahou elektřinu drahý plyn. Na tento fosilní zdroj vsadila většina kontinentu v čele s Německem a včetně Česka. A to i když přijde na výrobu elektřiny. Z ruského plynu pocházelo ještě vloni asi 10 procent tuzemského proudu, jak se uvádí na webu ote-cr.cz. I za to si „můžeme“ sami – výroba elektřiny je oblast, do které EU členským zemím nemluví.

Je to, jako když se jeden rok neurodí brambory: samozřejmě můžete nadávat na tržnici, že se tam prodávají draze. Víc brambor tím nicméně nevyrobíte. Jiná věc je, že můžete svoje vlastní brambory sníst a na tržnici se vykašlat - jenže potom si už k nim nekoupíte zelí nebo prejt. U elektřiny a plynu je to ještě složitější v tom, že zatímco jíst celou zimu jenom brambory je sice krajně nepříjemné, ale dá se to vydržet, Česko bez plynu nevydrží.

Zdanit a rozdat lidem

Vysoké ceny jsou ale neudržitelné a státy EU proto chystají na trh dočasně výrazně zasáhnout. Mnohem víc než do teď by se mělo v Evropě s elektřinou šetřit. Když se poptávka na burze nevyšvihne tak vysoko, aby cenu určovaly právě nejdražší plynové zdroje, cena klesne – všem. K tomu EU společně s členskými státy také „zmáčkne“ výrobce elektřiny, kteří mají kvůli vysokým cenám obří příjmy. „Nová EU pravidla počítají s tím, že členské státy dostanou zpět peníze od výrobců elektřiny. Tyto peníze pak využijí na vyplacení rozdílu v tržní a regulované ceně dodavatelům energií. Domácnosti díky tomu mohou mít elektřinu od dodavatelů za nižší ceny. Tím se kruh uzavírá,“ popisuje v analýze projekt České zájmy v EU.

Bez ruského plynu bude ale také třeba předělat celou architekturu evropského trhu s elektřinou. I s tím Evropská komise počítá, návrh, jak na to, zveřejní na začátku příštího roku. Jedno je jisté - bude mnohem víc přizpůsobený budoucnosti, ke které se zavázala směřovat i česká vláda: vyrábět si většinu elektřiny sami doma, z levných zdrojů, jako je slunce a vítr. Mimochodem právě díky těmto elektrárnám máme teď aspoň nějakou elektřinu za relativně dostupné peníze. Pokud se některý další nepřátelský stát rozhodne napadnout svého souseda, elektrické sítě v Evropě to už nebude mít šanci rozkolísat tolik jako brutální ruská válka.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy