Fiala jede do Nizozemska otevřít terminál s plynem. Náhrada za ten ruský bude ale nejspíš dražší

Nizozemský terminál o celkové roční kapacitě 8 miliard kubických metrů plynu vznikl podle Úřadu vlády v přístavu Eemshaven v provincii Groningen na severu Nizozemska. Do terminálu se bude na speciálně upravených tankerech dovážet zkapalněný zemní plyn, který se převede do plynného skupenství a následně se z terminálu vpustí do přepravních plynovodů do České republiky.

"I kdyby Rusko neobnovilo dodávky plynovodu Nord Stream 1, určitě to nebude znamenat, že by se domácnosti a firmy v ČR ocitly bez plynu," uvedl už dříve premiér Petr Fiala (ODS).

společenské nálady

Pokud nic neuděláte, smete vás Babiš s Okamurou, vzkázal Minář Fialovi. Vládě poradil větší zadlužení

Nebude plyn z Nizozemska drahý?

Problémem však zůstává cena. Americký plyn, který se vozí do terminálů v Nizozemsku, je podle serveru plyn.cz o cca 30 % dražší než ten ruský. Tento stav přitom nemusí platit věčně. Metoda těžení, kterou USA využívá, je stále relativně nová a náklady na těžbu se oproti začátkům podařilo snížit už zhruba na polovinu.

Česko a Polsko kromě nizozemského terminálu podle Fialy obnovilo spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, který by propojil obě země. Novinářům to Fiala řekl v úterý večer na ekonomickém fóru v polském lázeňském městě Karpacz. Nový plynovod umožní větší diverzifikaci dodávek zemního plynu v Evropě. Zajištění energetické bezpečnosti do budoucna je podle premiéra Fialy pro Česko zásadní.

"Nesmíme udělat tu chybu jako naši předchůdci ve vládě, kteří se nestarali o energetickou bezpečnost, dnes vidíme důsledky. Kdyby předchozí vláda pracovala na plynovodu Stork II, tak jsme dnes jinde. Slovensko nedávno otevřelo propojení s Polskem a my jsme na začátku," řekl Fiala.

Fiala už v červenci mluvil o tom, že Česká republika chystá přímé propojení plynovodem z Polska. Ještě na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše (ANO), že podle něj nezajistila projektu česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš Fialovu kritiku odmítá a poukazuje na to, že zájem o výstavbu plynovodu Stork II ztratili Poláci.

elektřina

Drahé energie trápí Česko: Ekonomové se neshodnou, jestli a kdy zestátnit ČEZ

Fiala se prý domluvil s Polskem, realita je jiná

Plynovod Stork II měl být podle původního plánu součástí celoevropského projektu nazvaného Severojižní propojení, jehož cílem bylo snížit závislost na ruském plynu propojením zásobníků zkapalněného plynu (LNG) v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk. Plán na propojení plynárenských soustav visegrádských zemí se zrodil za českého předsednictví EU v roce 2009.

První úsek - plynovod Stork I - byl zprovozněn v roce 2011 a spojil Polsko s Českou republikou. Umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska. Na plynovod Stork I měl navázat plynovod Stork II, který by vedl od hranic s Českem do Svinoústí, na českém území pak plynovod Moravia. V Břeclavi na něj měl navázat plynovod BACI, vedoucí do Rakouska. Projekt byl však v roce 2018 po nástupu vlády Andreje Babiše zastaven.

Jenže podle časopisu Respekt je situace zatím stále v rovině plánů. "Fiala a polský premiér Mateusz Morawiecki se sice na sebe pěkně usmívají, třesou si rukama, Polsko však zatím podle dostupných informací nepodepsalo nic, co by nás k realizaci Stork II posunulo," píše Respekt s tím, že pokud Česko plynovod do Polska chtělo, mělo vyvinout mnohem větší diplomatickou a politickou aktivitu.