Pětikoalice zdaní lidem to, co neutratí za oběd. Státu hrozí miliardové ztráty
Jenom za letošní rok má konsolidační balíček přinést do státní kasy úspory ve výši 94 miliard korun, po dvou letech by to mělo být 148 miliard. Do takzvaného ozdravného balíčku se ale dostal paskvil, který by mohl způsobit víc chaosu, než užitku. Pětikoalice se totiž, zdá se, rozhodla lidem zdanit i to, co neutratí za obědy.
Vláda Petra Fialy má hotovo. Koaliční strany se totiž, zdá se, definitivně shodly na úpravách konsolidačního balíčku a podle Ministerstva financí by objem konsolidace měl zůstat stejný i po změnách. Vláda sice upravila výnos obcí z daně z nemovitostí či zaměstnanecké benefity, v těch ale zřejmě zůstal paskvil, který může způsobit víc škody než užitku. To vyplývá alespoň z tvrzení odborníků, na které se redakce eXtra obrátila.
Úprava přinese jen chaos, míní expert
„Z pohledu daní přináší konsolidační balíček řadu změn, mimo jiné i do oblasti zaměstnaneckého stravování. A právě ke stravování se váže možná budoucí komplikace, která by do daňové praxe vnesla těžko představitelný chaos. Součástí navrhované úpravy zaměstnaneckého stravování je totiž také zavedení limitu na osvobození příspěvků na stravování na straně zaměstnance,” říká Zenon Folwarczny z BDO, který vysvětluje, jaké komplikace případně hrozí.
“Vezměme si konkrétní případ. Oběd v zaměstnanecké jídelně bude stát 120 Kč, což je typická cena v letošním roce. Jenže zaměstnavatel bude muset zjistit jaká je obvyklá tržní cena oběda v dané lokalitě, což může činit třeba 180 Kč. Rozdíl mezi 180 Kč a 120 Kč, tedy 60 Kč bude příjmem zaměstnance, který bude podle připravované novely nutné dodanit. To s sebou přinese jednak vysoké administrativní náklady a zvýšené náklady na odvody pro zaměstnavatele, ale také snížení motivace zaměstnanců chodit na obědy, protože ty pro něj budou kvůli dani a odvodům dražší,“ dodává Folwarczny.
Vláda komplikuje firmám život
Také je otázkou, jak vlastně bude zaměstnavatel zjišťovat ony obvyklé ceny jídel. A to ještě v dané lokalitě. “Bude nutné stanovit místně obvyklou cenu oběda a ve většině případů dodaňovat zaměstnanci hodnotu oběda poskytnutého v kantýně. To přinese extrémní administrativní náročnost. Proč chce pravicová vláda komplikovat firmám život?” ptá se personální ředitel AGC Glass Europe Libor Sehnal.
Kolik si stát od této novinky, která je součástí projednávaného konsolidačního balíčku, slibuje vybrat do státní kasy, není zřejmé. Je ale možné, že to nakonec lidi otráví tak, že přestanou na obědy chodit, jak se obává Vladimír Staněk, generální ředitel společnosti Aramark, která je největším provozovatelem kantýn v České republice.
„Zrušení nemá žádnou logiku. Dojde ke snížení objemu peněz v zaměstnaneckém stravování a lidé budou chodit méně na obědy. To přece nemůže být cílem vlády. Ministerstvo zdravotnictví by mělo úředníkům, kteří takový zákon připravili, vysvětlit, jak důležitá je role kvalitního oběda pro zdraví zaměstnanců,“ říká Staněk v rozhovoru pro Deník.cz.
Stát přijde o miliardy
Nejde přitom o jediný dopad na zaměstnanecké stravování, který by balíček měl mít. Zrušení povinné spoluúčasti zaměstnanců povede k tomu, že část lidí začne tlačit na to, aby jim zaměstnavatel uhradil celou cenu oběda, což ale bude znamenat, že stát přijde o spoustu peněz na daních, protože se firmám zvednou náklady, které si z daní odečtou. První odhady hovoří dokonce až o 15 miliardách na daních, jak mimo jiné pro týdeník Euro zmínil výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.
“Namísto 66 korun si totiž zaměstnavatel z daní najednou odečítá 107 korun, takže stát každý tento oběd dotuje částkou o 41 korun vyšší. Pokud by to udělali všichni, znamenalo by to minus 15 miliard korun ze státního rozpočtu. Každý rok. Paradoxní je, že vláda nikdy nedeklarovala, že chce zasahovat do systému zaměstnaneckého stravování. Tímto nedomyšleným krokem však hrozí poškodit zaměstnance, zaměstnavatele, ale především státní rozpočet, a jde tak de facto proti cíli konsolidačního balíčku, kterým je výdaje státního rozpočtu snížit,” vysvětluje Jásek.