Francouzský velitel o Pavlovi: Je to čestný chlap, řekl a vzpomínal na hru, kterou ho generál naučil
Od hrdinského činu Petra Pavla během války v bývalé Jugoslávii uběho již třicet let. Československý prapor pod vedením současného kandidáta na prezidenta pomohl k evakuaci francouzských vojáků, kteří uvízli pod palbou Chorvatů a Srbů. Našemu pluku se povedlo zachránit 53 lidských životů. Redakce eXtra.cz vyzpovídala tehdejšího velitele zachráněných Francouzů, Erica Zanoliniho. Jak vzpomíná na první setkání s Petrem Pavlem a co na něm obdivuje?
Psal se rok 1990 a zuřila válka v Jugoslávii, na území dnešního Chorvatska. Jednotka francouzské armády se ocitla pod těžkou tankovou a dělostřeleckou palbou. Francouzi byli vybaveni jen puškami a samopaly. Nikdo jim nemohl přijít na pomoc, protože jejich pozice byly odříznuté zničeným mostem. Československý prapor byl jedinou jednotkou, která disponovala pozicí a technikou k tomu, aby mohla zoufalým Francouzům pomoci. Nešlo však o rozkaz, ale dobrovolnou misi, která mohla skončit velmi špatně.
Jak dlouho se znáte s Petrem Pavlem?
Petra znám od 27. ledna 1993, kdy zasáhl se svým vojskem ve prospěch mé roty, uvězněné mezi válčícími stranami v Krajině (Chorvatsko).
Pamatujete si na vaše první setkání?
Ano, poprvé jsem ho viděl, když dorazil na mé stanoviště a pronikl do bojové skupiny, zatímco oblast byla v sevření těžkých bojů. Pak jsem odjel, abych se pokusil najít mou další skupinu vojáků vzdálenou 5 kilometrů. Připojil jsme se pak k němu na velitelství OSN, které bylo asi třicet km nazpátek od místa boje, v srbské zóně. Po 6 dnech bdění a napětí jsem byl velmi unavený. Tak jsme s Petrem obešli spojenecké kantýny, abychom snížili míru stresu.
Jak na vás od začátku působil?
Od počátku mezi námi byla skvělá energie. Je to otevřený a přátelský člověk, který má charisma a stejný pohled na věc. Zvláště jsem ocenil jeho klid a profesionalitu při jeho nasazení v misi, která byla složitá a velmi nebezpečná. Problémem bylo, že měl velmi málo informací o situaci v oblasti, kde se nacházeli Srbové. Ti byli rozzuření. Petr musel vyjednávat bezpečný průchod své jednotky a také návrat té naší. Bez jeho již jmenovaných kvalit by se operace mohla změnit v katastrofu pro francouzské a české jednotky nebo pro srbské bojovníky.
Jaká vzpomínka na Petra Pavla se vám vryla do paměti?
Na konci naší "túry" po kantýnách, o které jsem vám již řekl, mi Petr nabídl "věž". Aniž bych věděl, co to je, souhlasil jsem. Šlo o picí hru, kdy se na sebe poskládá 6 plechovek s pivem. Jakmile jsme je vypili, tak jsme je rozdrtili a skládali vedle sebe. Vrylo se mi to do paměti natolik, že jsem mu o 30 let později po dobré večeři během jeho nedávné návštěvy Korsiky nabídl, že si věž zopakujeme. Hodně jsme se tomu nasmáli.
Generál vám zachránil život, udržoval jste s ním poté pravidelný kontakt?
Ne. Dlouho jsem ho od té mise neviděl.
Jak jste na něj získal kontakt?
Když jsem vedl operace se speciálními jednotkami pod americkým velením v Afghánistánu, tak jsem se zeptal českých vojáků, jestli ho znají. Řekli mi, že generál Pavel je velitelem českých speciálních jednotek a dali mi na něj kontakt. Od té doby jsme v kontaktu přes sociální sítě.
Dnes je Petr Pavel jedním z kandidátů na prezidenta. Změnil se nějak od dob, kdy jste spolu byli na misi?
Kandidát Pavel je velmi podobný majoru Pavlovi, kterého jsem potkal před 30 lety: klidný, přátelský, profesionální a soustředěný na cíl.
Co říkáte na jeho rozhodnutí, stát se prezidentem?
Obdivuji jeho profesionální kariéru a odvahu přijmout tuto novou výzvu. Nic ho nezastaví a jsem přesvědčen, že i z tohoto "boje" opět vyjde vítězně. On je vskutku součástí tohoto typu lidí, kteří jdou až do konce svého přesvědčení, bez ohledu na překážky.
Co podle vás může Česku nabídnout?
Má mezinárodní zkušenosti na nejvyšší úrovni díky svým minulým povinnostem předsedy vojenského výboru NATO a myslím, že může do politického života přinést čerstvou krev a obnovu. Je daleko od politických bojůvek, je čestný, tvrdohlavý a odvážný a především se velmi zajímá o situaci svých spoluobčanů. Neznám sice přání Čechů, ale myslím si, že by mohl být dobrým prezidentem České republiky. V každém případě mu přeji, aby se mu dařilo.