GLOSA: Odcházení Miloše Zemana. Malý mstivý Voldemort, stýskat se nebude
GLOSA: Od středeční půlnoci si jistě mnoho lidí oddechlo. Miloš Zeman (78) oficiálně přestal být českým prezidentem a někteří nebudou mít důvod, aby se za něj dál styděli. Co si z jeho desetileté éry odnést? Věřím, že někteří odvážnější historici ho označí přímo za vlastizrádce, voliči by mu ale měli i poděkovat. Aspoň vědí, co už nikdy nedopustit.
Miloš Zeman: Úspěšný neúspěch
Miloš Zeman je jistým úhlem pohledu úspěšným politikem. V devadesátkách dovedl ČSSD až k účasti na vládě, stal se premiérem, po deseti letech v ústraní, kam se musel jako zpráskaný pes uchýlit po zpackané prezidentské volbě, pak další dekádu opanoval prezidentský úřad. Jenže už od počátku jeho kariéru provázely dost podivné věci.
Úplně s radostí se třeba před časem pochlubil, že když při sametové revoluci vystoupil na Letné a přednesl svůj slavný projev, ve skutečnosti si prakticky všechna čísla úplně vycucal z prstu, což v rozboru potvrdil i iRozhlas.cz. Jeho politická kariéra tedy odstartovala na lži.
Ale pomohlo to, dostal se do povědomí celého národa.
Když se později se slabými sociálními demokraty coby liberál (tedy jejich úplný protiklad) dral k moci, neváhal se dopouštět nejpodlejších populismů a podpásovek, aby pak se svým „komplicem“, Václavem Klausem, spáchal tu nejhorší na všech voličích v ČR. Na dvě volební období spolu zničili fungování této země kvůli své opoziční smlouvě, při níž se vystřídali u moci a vzájemně si kryli všechny rošťárny svých stran.
Tehdejší marast a zmar výborně popisuje dokument ČT Vládneme, nerušit!.
Potupná porážka
Pak v roce 2003 následovala potupná porážka v prezidentských volbách, Miloš Zeman nepřenesl přes srdce, že se na něj vykašlala i vlastní ČSSD.
Deset let proto čekal v ústraní, aby se v roce 2013 pomstil. Samozřejmě i první přímou volbu prezidenta mu pomohly vyhrát lži: strašení sudetskými Němci. A o pět let později, při obhajobě, voličům zase jeho lidé tvrdili, že protikandidát do ČR přitáhne miliony migrantů. Nechutnosti, ale zdá se, že Miloš Zeman je na ně pyšný.
Podivná nenávistná povaha
Sice na jednu stranu působí moudře a sečtěle a jsou tací, kteří milují jeho bonmoty (i když coby starší muž řadu z nich už jen pořád dokola recykluje), ale jako by se mu celý život vyhýbaly knihy o morálce, o důstojnosti. Proto jsou pro něj někteří lidé blbečci, zakomplexované nuly, proto názorové protivníky ponižoval. Proto rozděloval republiku. Proto z Pražského hradu udělal pocitově zahulenou a pozvracenou nádražní putyku.
Nejhorší je, že sliboval, jak bude spojovat, jak bude prezidentem všech. Nikdy nebyl prezidentem nikoho, jen sám sebe.
Miloš Zeman působí jako mstivý, zákeřný, škodolibý politik, který si v prezidentské funkci vyřizoval účty za všechna příkoří, kterých se mu v životě dostalo. Možná se mstil i za dětství, byl z rozvedené rodiny a jeho jediným přítelem byly knihy. Možná proto je solitér a na nikom a na ničem mu nezáleží, jak se zdá. Vždyť se nelítostně a bez mrknutí oka zbavil i těch, kteří mu pomohli vyhrát.
Těžko říci, jestli volba takového člověka – a že jsme všechny tyto jeho vlastnosti znali předem – neříká víc o nás, voličích, než o něm samotném. Pokud platí, že jaký vládce, takový národ, tak pevně doufám, že už je to na dlouho za námi.
Předražená LDN
I ti nejskalnější Zemanovi voliči pak byli zaskočeni jeho druhým funkčním obdobím. De facto mu za peníze nás všech, daňových poplatníků, zařídili špičkově vybavené privátní LDN, za které Zeman nejenže nedával nic ze svého, navíc ještě pobíral až 660 tisíc korun měsíčně i s náhradami. Prezidentské funkci se už prakticky vůbec nevěnoval, měl téměř nonstop pyžámkové dny v Lánech.
Ač tvrdil, že vždy hájil české zájmy, často svou zahraniční politikou „více azimutů“ připomínal spíš ruského nebo čínského agenta. Zvlášť při návštěvě čínského prezidenta v Praze už konání Zemana a lidí kolem něj připomínalo spíš „prostituci“.
Mnohé také překvapil, když na začátku loňské okupace Ukrajiny otočil a začal tvrdě kritizovat Rusko, které do té doby za všech okolností adoroval a obhajoval. Kritiky nepřesvědčil a své proruské fandy (a že jich bylo nemálo) těžce zklamal.
Dala by se napsat ještě stovka odstavců se všemi skandálními věcmi, které Miloš Zeman během posledních deseti let provedl. Ale to je zbytečné. Všichni je známe. Polomafiánské prostředí spolupracovníků, nechutné amnestie a podobně.
Dneškem upadá v zapomnění. Uzavřel za sebou pomyslná vrátka, už by je znovu otvírat nemusel. Ale to mu nedá, rád se poslouchá. Takže když se někde časem objeví v televizi a bude páchat svá tradiční moudra, budu se na něj dívat (a poslouchat ho) se stejnou shovívavostí, kterou mám vůči výstupům stejně zesměšněnému a stejně nedůležitému Václavu Klausovi, zkrátka „starý pán ve funkci všechno pokazil, už nic neznamená, nemá se komu svěřit, tak mu to dopřejme“. Sice to bude horší úroveň, než měl pořad Vtip za stovku, ale proč nebýt velkorysý?
Hlavní je, že tento povahově „malý Voldemort“ české politiky, který místo zaklínadla Avada Kedavra používal humory a Jiřího Ovčáčka, už nadobro končí v propadlišti dějin. A že víme, co už nikdy nezvolit.