Gottův zeťák Timo Tolkki se vyjádřil ke vstupu Finska do NATO. Padla silná slova!
Finský kytarista a zpěvák Timo Tolkki, který je české veřejnosti znám jako manžel dcery Karla Gotta Dominiky, vydal na Facebooku status, ve kterém hodnotí vstup své země do NATO. Ten už podpořila tamní premiérka a mohlo by k němu dojít v nejbližší době.
"V tuto chvíli, a nikdy jsem si nemyslel, že to řeknu, ale vstup do NATO je pro Finsko správnou cestou. Sjednocená Skandinávie je tvrdým nepřítelem pro Putinovo Rusko. Finské obranné síly drží 280 000 mužů, ale v době války až 900 000." Tato slova napsal finský kytarista a zpěvák Timo Tolkki na svém Facebooku.
Reagoval tak na nedávné sbližování sevé země a NATO. Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová podpořili ve středu „neprodlenou“ žádost o vstup do vojenské aliance NATO a o totéž se nyní pokouší i sousední Švédsko.
Tolkki byl po dvacet let spjatý s heavymetalovou kapelou Stratovarius, ale českému publiku je znám spíše jako manžel Dominiky Gottové, dcery Karla Gotta.
Změna situace na severu Evropy
Přijetím Švédska a Finska do Severoatlantické aliance by se podle Antonína Novotného z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany podstatně změnila geopolitická situace na severu Evropy. NATO by podle něj získalo vojensky, usnadnila by se i případná obrana Estonska, Lotyšska a Litvy. Šlo by také o prohru ruské diplomacie, napsal ČTK v analýze Novotný. Finsko i Švédsko zvažují vstup do NATO kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo na konci února.
Novotný uvedl, že v souvislosti s vojenskou agresí Ruska na Ukrajině se v oblasti bezpečnosti děje mnoho událostí, které by dříve byly jen těžko představitelné.
"Paradoxně jeden ze záměrů, kterým prezident Putin odůvodňoval agresi proti Ukrajině, totiž zastavit rozšiřování NATO k ruským hranicím, vede k opaku. Totiž, že válka na Ukrajině nasměrovala Finsko společně se Švédskem ke členství v NATO ve snaze zajistit svou bezpečnost před případnou další vojenskou agresí Ruska," uvedl Novotný.
Z pětice severských zemí se krátce po druhé světové válce k NATO připojily Dánsko, Norsko a Island. Švédsko, které si nejprve přálo společnou obrannou politiku všech severských zemí, se poté přiklonilo k neutralitě, podobně uvažovalo i Finsko. Po desetiletí si tak obě země podle experta pěstovaly svou neutralitu, i když každá z historicky odlišných důvodů. Finsko v ní podle Novotného vidělo sice komplikovaný, ale přijatelný způsob, jak si udržet vnitřní demokratické pořádky i pod tlakem vítězného Sovětského svazu po druhé světové válce. Ve Švédsku se vlády podle něj odkazovaly až k důsledkům napoleonských válek a v distanci od konfliktů viděly záruku své bezpečnosti.