Hádka o energie: V Bruselu s námi vytřeli podlahu, kritizoval Havlíček Síkelu
Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví mimo jiné opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě evropských ministrů, je 1. ledna 2023. V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Už před začátkem topné sezony se podle něj projeví první části národní pomoci kvůli cenám energií, včetně příspěvku přes úsporný tarif. Ten by pro příští rok mohl doznat úprav v případě zastropování cen energií na národní úrovni. Havlíček ho za výsledky z Bruselu zkritizoval.
Evropská komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem a firmám částí svých nebývale vysokých zisků na hrazení účtů za energie. Solidární příspěvek by se měl týkat i producentů fosilních paliv.
Pomoc bude nejpozději 1. ledna
Takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem s vysokými cenami energií, schválila vláda 24. srpna. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 000 korun, letos z toho dostanou domácnosti asi 4000 korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
"Nejpozději, a to je nejzazší termín, je to 1. 1. příštího roku. Ale první části pomoci včetně příspěvku, který přijde přes úsporný tarif, začne nabíhat ještě před začátkem topné sezony," řekl Síkela. K dalším krokům podle něj vláda potřebuje legislativní změny, například k zásahům do záloh za energie. Topná sezona v Česku oficiálně trvá od září do května, podle vyhlášky dodávka tepla začíná v okamžiku, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a není očekáván další den vzestup teplot. Obvykle to nastává během září.
Nejjednodušší cestou pomoci je podle ministra jednotné stanovení limitu na maximální cenu energie za megawatthodinu včetně dalších poplatků za distribuci a daně z přidané hodnoty. "To znamená, že domácnosti budou vědět, co je maximální cena, kterou zaplatí. Ty, kterým to nebude stačit, mohou využít další cesty a robustnost sociálního systému, jako například požádat si o příspěvek na bydlení," uvedl ministr.
Složitějším způsobem, pokud by stanovený limit některým domácnostem nevyhovoval, by podle Síkely bylo využití mechanismů úsporného tarifu na to, aby spotřebitelé elektřiny a plynu měli adresnou podporu formou ponížení záloh nebo plateb za faktury.
Havlíček: Je to opět příliš obecné
Stínový ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) zopakoval svůj názor, že výsledkem jednání evropských ministrů jsou nesmírně obecné závěry. "EK si nejen s námi, ale i některými dalšími zeměmi vytřela bruselskou podlahu a jediné, co udělala, tak to možná trošku navoněla. Toto je vítězství Bruselu, možná Německa, Francie, Itálie a tam budou lítat špunty. U nás zbývá maximálně tak Tuzemák, až se občané a firmy podívají na faktury, které jim přijdou na podzim,“ rozčiloval se.
Kritizoval, že neprošlo oddělení plynu od elektřiny, podle Síkely to ale není jasné, protože Evropská komise teprve s konkrétním návrhem přijde. Očekává, že součástí opatření nebude zastropování ceny plynu dováženého z Ruska.
Co se týče úsporného tarifu, příspěvek pro letošní rok bude vyplacen bez ohledu na to, zda vláda rozhodne o zastropování cen energií pro domácnosti, řekl Síkela. Pro příští rok by v takovém případě mohlo být upuštěno od plošné výplaty příspěvky, pomoc by mohla být spíše adresná.