Hojer jedl části obětí s hořčicí a křenem: Tohle je příběh nejhoršího vraha Československa
Málokterý kriminálník, který úřadoval na území někdejšího Československa, by se mohl "chlubit" tak zvráceným životopisem jako Ladislav Hojer, který páchal taková zvěrstva, že se o nich před policisty styděl mluvit a přiznat se tak musel písemně. Podívejte se na příběh muže, který dal jméno nové minisérii, kterou televize Nova uvádí na svém internetovém kanále Voyo. Kdo byl Hojer a jak se zapsal do dějin české kriminalistiky?
Ladislav Hojer byl vlastně poměrně obyčejný zločinec. Výčet jeho činů bez podrobností by vypadal jako u mnoha jemu podobných. Špatné dětství, složité poměry v rodině, neschopnost navazovat normální mezilidské vztahy, ani ty se ženami. Zástupkyně něžného pohlaví nazýval "kozy", a když měl příležitost se s nějakou ženou sblížit, dostával nepochopitelné záchvaty agrese. Vítejte ve světě člověka, který svými činy změnil českou kriminalistiku navždy.
Těžké mládí Ladislava Hojera
Mládí strávil pouze se svým bratrem. Vlastní otec mu zemřel už v útlém věku, jeho maminka jej brzy následovala a chlapci tak zůstali sami v bytě v Praze-Motole. Hojer vychodil zvláštní školu, podle dostupných informací nepatřil mezi nejchytřejší žáky, jeho IQ bylo pouhých 88 bodů. Informace na Wikipedii uvádějí i to, že podle tehdejších policistů měl velmi zvláštní a primitivní smysl pro humor, jedna z jeho oblíbených rýmovaček byla: "Když se ocas postaví, mozek se mi zastaví." Bohužel to mimoděk popisovalo jeho modus operandi.
Hojer se totiž zaměřoval pouze na ženy a motivy jeho činů byly zásadně sexuální. Jeho kamarádi domluvili Hojerovi dívku, která s ním měla mít sex. Jakmile ale ukázala vlastní iniciativu a svlékla se, Hojer zpanikařil a prohodil ji dveřmi. Od té doby se jeho vztahy vyvíjely čím dál hůře. Hlavně pro jeho protějšky.
Vraždy kvůli stydlivosti
Poprvé Ladislav vraždil v noci z 1. na 2. listopadu 1978. V Děčíně poblíž nábřeží Labe napadl devětadvacetiletou Evu R. Srazil ji k zemi a odtáhl ji do křoví, kde ji uškrtil. Pohlavní styk s mrtvolou neměl, pouze nad ní onanoval. Svou druhou oběť si Ladislav vybral 9. února 1980. Jednalo se o pětadvacetiletou Ivonu S., která studovala medicínu a jejímž manželem byl vojenský důstojník. Ivonu Ladislav uškrtil dvěma prsty a její šálou na toaletě ve vlaku, který jel z Prahy do Děčína. Se svou obětí Ladislav opět neměl pohlavní styk a pouze nad mrtvolou onanoval. Nejspíše ale z toho důvodu, že na toaletách nebylo moc místa.
Nejhorší činy ale Hojer provedl po své čtvrté vraždě, kterou spáchal v Brně, kdy škrtil osmnáctiletou Martinu. S tou se předtím pokoušel komunikovat, ale dívka se dala na útěk. To byla osudová chyba. Hojer ji poté strhl na zem a odtáhl do parčíku, kde se ji pokusil znásilnit. Dívku nakonec pobodal a poté uškrtil. Mnohem horší věci ale měly teprve následovat.
Bestiální činy
Hojer dívce odřízl prsa a pohlavní orgány. Amputované části dal do igelitové tašky a odnesl domů. Tam je ještě několikrát zneužil. To jej omrzelo přibližně po týdnu, kdy se rozhodl dívčiny ostatky uvařit v osolené vodě. Pak se je pokusil ochutnat s hořčicí a křenem, jídlo mu ale podle jeho slov nechutnalo.
Hojera dostala za mříže vlastně shoda náhod. Nejprve se k vraždě jeho poslední oběti přiznal duševně nemocný pacient. Vyšetřování ale později ukázalo, že v době činu byl tento muž za mřížemi. Zvláštní ale bylo, že věděl, jak oběť zemřela. Důvodem bylo to, že mu prý jeho kamarád na procházce ukazoval místo činu a vyprávěl, jak Annu Š. zavraždil. Tím kamarádem byl Ladislav Hojer, který byl předvolán k výslechu a k vraždě se nakonec přiznal.
Jeho příběh a dopadení mapuje nový seriál Metoda Markovič: Hojer, ve kterém se divákům představí například Petr Lněnička, Sarah Haváčová, Václav Neužil ml. či Adam Mišík, jak se píše na ČSFD.