Houbová sezóna se blíží: Mykolog prozradil, co dělat v případě otravy z hub. Na vyšetření je potřeba přinést jejich zbytky, radí
Houbová sezona si zatím dává na čas. V rámci přípravy na ni jsme se však v redakci eXtra.cz spojili s mykologem Danielem Kvasničkou a zeptali jsme se, jaké by méně znalému houbaři mohly hrozit otravy z hub a co v takovém případě dělat.
Nejčastější otravy z hub
Otravy z hub se dělí na pravé a nepravé. Ty pravé jsou rozděleny do několika skupin podle jedů, které obsahují. "Nejčastější otrava je muchomůrkou tygrovanou (panterovou), a to když si ji houbař splete s muchomůrkou růžovkou. Je to těžká otrava, ale při dnešních lékařských znalostech se dá neutralizovat," prozradil redakci eXtra.cz mykolog Daniel Kvasnička.
Druhá nejčastější otrava bývá muchomůrkou zelenou, naší nejjedovatější houbou, a při zanedbání prvních tří dnů otravy to znamená do budoucna velké nebezpečí až smrt. Méně znalí houbaři ji často zaměňují s jedlými druhy zelených holubinek či žampiony.
"Nejzákeřnější a také smrtelně jedovatý je pavučinec plyšový. Ten u nás roste jen v jehličnanech a navíc vzácně. Příznaky otravy se někdy projevují až za 2-3 týdny, kdy už strávníci na houbový pokrm dávno zapomněli," řekl Kvasnička a dodal, že mezi mykology se jí proto také někdy s nadsázkou říká 'houba pro tchyni'.
Nepravé otravy z hub
Nepravé otravy nastávají ze zapařených či nedovařených hub. Člověk by si tak měl vždy ověřit, jak kterou houbu správně zpracovat. Dále pak může jít o individuální alergie na různé houby, kdy se po jídle z nich strávník necítí nejlépe, nejde však o případy ohrožující na životě.
Co dělat v případě otravy z hub?
Při podezření na otravu z hub je důležité hlavně nepanikařit a co nejdříve zavolat na Toxikologické informační středisko na čísla 224 919 293 či 224 915 402. "Pokud strávník otravu zjistí brzy – v některých případech je možné, že začne zvracet již během jídla – je dobré hned vyvolat zvracení, aplikovat černé uhlí a vypít větší množství černého čaje," popsal Daniel Kvasnička.
Pokud je však otrava zjištěna až později, druhý nebo třetí den, kdy už je jed rozpuštěn v krvi, výše psaná opatření již nemají smysl a zbývá řídit se pouze radami Toxikologického střediska.
Pro vyšetření je pak vhodné mít s sebou zbytky hub. "Může jít o odřezky, ale třeba i zvratky," vysvětluje Kvasnička a dodává radu na závěr. "Nejlepší je podezřelou houbu ještě před požitím nafotit (klobouk seshora, celý třeň až po neokrájenou bázi, lupeny nebo rourky...), zapamatovat si prostředí, kde houba rostla (pod dubem, lípou, habrem, břízou, ve smrčině, atd.), a fotky poslat na facebookovou skupinu MYKOLOGICKÁ PORADNA - Mycological counseling, kde ji pak určí skoro okamžitě naši přední mykologové."