Hrozba jaderné války: Co přesně znamená aktivace článku čtyři
Dopad rakety na území Polska, o kterém neprodleně informovaly světové weby včetně CNN, rozvířil debaty o společné reakci zemí NATO. Objevily se zejména informace o aktivaci článků 4 nebo 5 společné Severoatlantické smlouvy. Co to však znamená v praxi?
Na polské území dopadla raketa, která zabila dva lidi. Ačkoli se původně hovořilo o tom, že útok pocházel z Ruska, polský prezident Duda ve středu podle CNN uvedl, že raketu pravděpodobně odpálily ukrajinské síly bránící se vlně ruských raketových útoků. Incident je tedy považován spíš za nehodu.
Rozdíl mezi články 4 a 5 je významný
Bezprostředně po útoku mnozí zmiňovali jako reakce uplatnění článku 4 Severoatlantické smlouvy. Někteří dokonce hovořili i o článku 5. Co to však v realitě znamená? "Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany," zní doslova v článku 4 Washingtonské smlouvy, tedy zakládajícího dokumentu NATO.
Jde tedy o konzultace na úrovni členů NATO, které mohou, ale také nemusí vést k dalším krokům. O krok dál je však článek 5. Ten doslova říká, že "ozbrojený útok proti jedné nebo více ze smluvních stran v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem". Tudíž každá z nich "pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly."
Jinak řečeno uplatněním tohoto článku se aktivuje společná obrana NATO. Článek 5 byl zatím uplatněn pouze jedinkrát v historii, a to 12. září 2001, necelý den po teroristických útocích na Světové obchodní centrum a Pentagon, jak píše web G.cz. USA a spojenci v rámci NATO následně začali útok proti Afghánistánu.
Expert: Na podobné údery nejsme připraveni
Redakce eXtra.cz oslovila Pavla Havlíčka, analytika Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky, který říká, že podobné incidenty ukazují, že NATO na podobné útoky není příliš připravené. "Na základě této události je jasné, že nejsme na podobné incidenty dobře připraveni a nedokážeme před podobnými útoky efektivně chránit území NATO, což se musí změnit a Polsko to bude požadovat prostřednictvím poskytnutí nových systémů protiletecké a protiraketové obrany," říká analytik.