Italská premiérka chce tvrdě omezit spolupráci s Čínou. Stejně chce jednat i Česko a Rumunsko

Iniciativa Pásu a stezky, známá také jako Nová Hedvábná stezka, oslavila v září své desáté výročí. Podle Eurostatu byla Čína v roce 2022 největším partnerem Evropské unie (EU) s nejvyšší hodnotou vývozu. Zatímco v roce 2002 činil dovoz z Číny 7,8 procent celkového dovozu zboží do EU, do roku 2022 pocházelo z Číny 20,9 procent dovozu do EU. Mezi evropskými členskými státy a asijskou zemí roste vzájemná závislost, kterou se západní politici snaží řešit strategií snižování rizik.

CEPER provedl průzkum veřejného mínění ve 12 středoevropských zemích. Cílem bylo lépe porozumět tomu, jak Středoevropané přemýšlejí o vztahu své země a Číny. Tisíc respondentů z každého z dvanáctky států bylo dotázáno, zda podporují posílení, nebo oslabení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí. Respondenti si mohli vybrat mezi podporou oslabení, nebo posílení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí. Možností bylo také upřednostnění ponechání ekonomických vazeb na současné úrovni.

válka na ukrajině

Vladimir Putin má problém: Čína se ho bude snažit vyštvat z Ukrajiny, říká analytik

Opatrnější země mají blízko k USA

Z průzkumu vyplynulo, že v otázce Číny existuje rozdíl mezi severem a jihem. Existuje šest zemí střední a východní Evropy (převážně jižní), kde upřednostňuje posílení ekonomických vztahů s Čínou relativní většina veřejnosti. V dalších třech regionálních (většinou severních) zemích je pak relativní většina pro zachování ekonomických vztahů na současné úrovni.

Bulharsko a země bývalé Jugoslávie patří do první skupiny. 50 procent Černohorců, 48 procent Srbů a 49 procent Slovinců si přálo posílit ekonomické vazby s Čínou. Také v Chorvatsku (38 procent), Severní Makedonii (33 procent) a Bulharsku (42 procent) podpořil silnější ekonomické vazby největší podíl respondentů. 34 procent dotázaných ze Severní Makedonie – kandidátské země EU a členského státu NATO – nebylo schopno (nebo odmítlo) na tuto otázku odpovědět.

Země s opatrnějším postojem k Číně mají pevnější vztahy se Spojenými státy. V Rumunsku 42, na Slovensku 47 a v Česku by 49 procent obyvatel nezměnilo současnou úroveň ekonomických vazeb s Čínou. To znamená, že by obchodní vztahy s Čínou ani neprohloubily, ani neoslabily. Mezi nimi je nejkritičtější rumunská společnost: 35 procent Rumunů si přeje oslabit ekonomické vztahy s Pekingem, což je o jedenáct procentních bodů více než v jiných zemích regionu.

návštěva

Markéta Pekarová Adamová sklízí na Tchaj-wanu úspěch. Tamní vláda se raduje, Čína zuří

V Maďarsku je podíl téměř vyrovnaný

Existuje také třetí, poněkud nerozhodnutá skupina středoevropských zemí. V těchto státech není propast mezi těmi, kdo dávají přednost „více ekonomickým vztahům“, a těmi, kdo prosazují „nezměněné vztahy“, významná. V Rakousku je rozdíl pouze 8, v Polsku 7 a v Maďarsku 1 procentní bod.

Ani posilování, ani oslabování či udržování ekonomických vztahů beze změny nemá v těchto společnostech více než 40procentní podporu. 28 procent Rakušanů, 34 procent Maďarů a 27 procent Poláků je pro hlubší vztahy. 22 procent Rakušanů a Maďarů, zatímco 13 procent Poláků si přeje usilovat o slabší obchodní vztahy s Čínou.

Většina respondentů ocenila ekonomické vazby s Čínou a – zejména v jižnějších zemích regionu – viděla potenciál v rozšíření obchodních vztahů. Neznamená to však, že by strategie snižování rizik nebyla populární. Jedinou otázkou je, co pojem bude přesně znamenat.