Jak pomoci českému zdravotnictví: Část ekonomů přišla s radikálním návrhem

Český zdravotnický systém stojí před významnými výzvami, které mohou ohrozit jeho dlouhodobou udržitelnost. Stárnoucí populace, rostoucí náklady na zdravotní péči a nedostatečný růst HDP jsou hlavní faktory, které způsobují, že současný systém financování zdravotnictví se dostává do deficitu.

Součástí řešení je podle části ekonomů například možnost doplňkového soukromého financování zdravotní péče nebo efektivnějšího využívání kapacity zdravotnických zařízení. Na setkání s novináři to uvedli ekonomové Národní ekonomické rady vlády (NERV) a další odborníci na zdravotní ekonomiku. Redakce eXtra.cz má k dispozici tiskový výstup z této akce.

Jedním z klíčových problémů je demografický vývoj. Jak ukazují predikce, podíl starší populace bude nadále růst, což povede k vyšší poptávce po zdravotní péči. S tímto faktem přichází potřeba posílit financování zdravotních služeb, zejména pro chronicky nemocné a seniory.

Podle dat prezentovaných lékařem a ekonomem Pavlem Hroboněm z Advance Healthcare Management Institute bude muset zdravotnictví počítat s rostoucími náklady, které daleko přesáhnou možnosti současného financování.

záměna

Skandální záměna žen a potrat na Bulovce: Ministr zdravotnictví se nemocnice zastal

Zdravotnictví trápí deficity i kvůli demografickým změnám

„Již nyní je patrné, že bez zásadních změn v systému financování zdravotnictví budeme čelit výraznému deficitu. Rostoucí náklady a demografické změny budou vyžadovat nejen změny v zaměření zdravotnictví, zejména snížení potřeby péče cestou prevence a zvýšení efektivity a dostupnosti pomocí digitalizace, ale i zvýšení podílu soukromých financí,“ uvedl Hroboň, který je současně také členem NERVu.

V současné době je financování českého zdravotnictví z převážné části hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a jen minimálně například přímými platbami pacientů.

„Český zdravotní systém je kvalitní, kvalitu ovlivňuje objem prostředků určených pro pacienty, které ošetřují lidé ve zdravotnictví. Díky demografii počet pacientů poroste. Proto je zdravotnictví pod tlakem,” říká Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen NERVu.

„Proto je potřeba hledat nové nástroje financování, které musí podle mého názoru splňovat dvě podmínky: Nesmí nikomu ohrozit přístup k nynější úrovni péče a musí mít politická rizika. Tím se nám výběr značně zužuje. Snížení závislosti na veřejných penězích je jedním z příkladů splňujících obě podmínky,” dodal.

protest lékařů

Krize českého zdravotnictví: Když měl někdo ostrou tužku, dodnes dostává víc, říká Sojka

Pomoci mohou podle ekonomů inovace

Podle mezinárodně srovnatelných dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se ukazuje, že objem soukromých zdrojů je v péči o zdraví v Česku dlouhodobě nejnižší v celé unii, jen pouhých 1,3 % HDP. Tedy polovina toho, co třeba v Belgii či v Portugalsku. „Česká péče o zdraví je z většiny financovaná státem, ať už přes státní rozpočet nebo povinné zdravotní pojištění. To je podle OECD 4. nejvyšší postátnění zdravotních systémů v Evropské unii. Spoléhat se touto měrou na politické rozhodnutí o státním financování je pro zajištění kvalitní péče o naše zdraví nebezpečné,“ vysvětlil ekonom Petr Bartoň z DataRun.

Zapojení vícezdrojového financování a prevence

Zapojení soukromých financí do zdravotnictví a tím i možnosti volby pro pacienty bylo jedním z klíčových témat diskuze. Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen NERV, nastínil, že aby byl systém udržitelný, je třeba hledat způsoby, jak transparentně zapojit soukromé zdroje.

"Je to naprosto klíčové v mnoha bodech návrhů, které vládě doručila Národní ekonomická rada vlády i jiné subjekty. Neobejdeme se bez toho, aby pracovalo více lidí nad 55 let, ale bez lepšího zdraví to často není možné. Soukromé peníze do zdravotnictví nedostaneme jinak, než že nad úroveň garantovanou ústavou umožníme veřejnosti se na nákladnější péči podílet,“ popsal Stroukal.

Podle slov přítomných ekonomů navíc počet pacientů přejících si možnost volby a ochotných připlatit za komfortnější služby, materiál nebo ošetření nad rámec veřejného zdravotního pojištění je stále více. „Máme tady řadu lidí, kteří chtějí dát do zdravotnictví své peníze, a stát jim to neumožňuje. Nedává smysl bránit se penězům, které nijak nezhorší současný systém, naopak ho mohou jen zlepšit,“ doplňuje ekonomický expert Petr Bartoň.

Pokud bude zdravotnický systém přístupný právě soukromému financování, dostanou se podle ekonomů ke všem pacientům rychleji také nejrůznější modernizace.

zdravotnictví

Ministr Válek chce ve zdravotnictví obnovit poplatky. Lidé chodí na urgentní příjem zbytečně, argumentuje

„Dobré je podívat se i na inovace, které už byly historicky do veřejného zdravotního pojištění začleněny. Příkladem jsou například laparoskopické operace. Výsledek je stejný jako u klasických operací, ale významně se zkrátila doba hospitalizace. Na začátku ovšem laparoskopické operace byly významně dražší než ty klasické. Právě soukromé finance mohou pomoci s vyzkoušením a rozvojem inovací v jejich začátcích,“ doplňuje Pavel Hroboň.

Dalším řešením, které by mohlo pomoci snížit tlak na rostoucí náklady, je prevence. Zvýšení investic do preventivní péče by mohlo omezit potřebu nákladné léčby v pozdějších stádiích onemocnění. Výzkumy ukazují, že země, které investují do prevence, zaznamenávají nižší růst výdajů na zdravotní péči.

Jaká bude budoucnost zdravotnictví?

Současná predikce podle ekonomů ukazuje, že bez zásadních změn ve financování zdravotnictví bude systém čelit stále se zvětšujícímu deficitu.

„Pokud změna nenastane, díky tlakům na zdravotnictví se nemůže stát nic jiného, než že kvalita péče bude stagnovat, nebo se dokonce snižovat, pacienti si začnou účelově optimalizovat, jakou částí svého příjmu zůstanou v systému veřejného zdravotního pojištění, a jakou si ušetří pro svou privátní spotřebu, aby se dostali třeba i neformálně k nějaké formě péče, o kterou stojí,“ dodává ekonom Aleš Rod.

Lidé jsou ochotni si připlatit za stravu

Podle výzkumu agentury MNForce pro Deník je ochotno nejvíce respondentů (40,1 %) připlatit si v nemocnici za stravu a další záležitosti nesouvisející přímo s léčbou, což je možné už nyní.

Za použití určitých materiálů při léčebných úkonech by si jich bylo ochotno připlatit 7 procent, za léčebné metody 10,3 %, za čekací termíny 5,9 %, za něco jiného 0,4 %. S placenou nadstandardní péčí ve zdravotnictví naopak nesouhlasí 36,3 % oslovených.